Doba římská

 

Písemné zprávy

 

Gaius Julius Caesar                  Zápisky o válce galské (Popisuje kontakty s Germány před římského období. Zprávy se týkají též náboženských představ. Udávají také, že v oblasti Hercynského lesa žili jen jednorožci)

Strabón                                   Geografika (7.kniha pojednává o etnických poměrech v Polabí a Porýní. Objevují se tam též zeměpisné názvy z Podunají.)

Titus Livius                              Ab urbe condita (142 knih většinou zaměřených na římské dějiny. Jen okrajově se zmiňuje o Germánech – o jejich původu z boha Mana.)

Velleius Paterculus                   Historia Romana (Jen 2 knihy.Popisuje Tiberiovo tažení proti Marobudovi. Poznamenáno rétorickým patosem)

Publius Cornelius Tacitus          Historiae (Popisuje Flaviovské období)

                                               Anales (Popisuje trestné výpravy do Barbarika po bitvě u Teutoburského lesa)

                                               Germania(Souhrn veškerých vědomostí o germánských kmenech. Údaje jsou obecné a nedají se moc lokalizovat)

Plinius Secundus                      Bella Germania (nezachovalo se)

                                               Naturalis historia (o přírodních poměrech)

Klaudios Ptolemaios                Geografiké hyfégésis (Návod ke zhotovení mapy světa podle šířky a délky. Uvádí tam některé zeměpisné názvy: Albis = Labe, Marus = Morava, Hercynský les = ČM Vrchovina, Kelemancia = Iža (zřejmě ale ne!))

Cassius Dio                             Romaike historia (Známe jen v citátech. Zmiňuje se o podnebí, obyvatelstvu, víně… o Kvádech a Markomanech.)

Herodianos                              Řím po Marku Aureliovi (Popsán Kommodův mír a období Severovců – rozkvět provincií a obchodu.)

Eudropius                                Braeviarium ab urbe condi (Dějiny Říma do roku 374. Čerpá ze starších děl a píše jednoduše)

Ammianus Marcellinus             Dějiny (Popisuje rok 375, kdy se Evropa dozvídá o Hunech. Popisuje je jako odporné bytosti srostlé s koněm…)

Flavius Vegecius Renatus         Epistoma militaris (vojenská příručka)

 

 

 

Literatura:

Nováková, Pečírka: Antika v dokumentech II.

Josef Dobiáš: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů, Praha 1974.

Friedrich Schlette: Kulturní dějiny Germánů do konce DSN, 1977.

Pelikán: Protohistorie ČSR ve světle písemných pramenů, 1977.

František Kott: Dějiny římské. (překlad díla Historia Romana)

Minařík: Letopiy, 1975. (překlad díla Anales)

František Němeček: Kapitoly o přírodě. (překlad díla Naturalis historia)

E.Šimek: Velká Germánie Klaudia Ptolemaia I-IV.

R.Květ: Rekonstrukce stezek a cest naddunajského barbarika.

Josef Čéška: Soumrak římské říše, Praha 1975. (překlad díla Dějiny)


Epigrafické prameny

 

= nápisy na trvanlivém materiálu, drobných předmětech…kovové vojenské diplomy, kolky na cihlách

 

Stéla z Boldogu (Slovensko)

-         1976 se našla ve stěně kostelíku (užití jako stavebního materiálu)

-         původně se nacházela na provinciální půdě (Rusovce, Brigecio…)

-         na ní nápis: „Q. Attilus Primus byl setníkem, tlumočníkem (interpréts), obchodníkem (negociator)…, dožil se 80 let a náhrobek mu nechala zhotovit žena, syn a propuštěnci.“

 

Nápis na Trenčínské skále (Slovensko)

-         nápis z markomanských válek (MV) – doklad Římanů na území Slovenska mezi lety 179-180

-         nápis: „Victoriae Augustorum…Marcus Valerius Maximianus.“

-         Hašek, Dobiáš zjistili, že se M.V.Maximianus stal místodržitelem v Africe, kde byl nalezen stejný nápis

 

Sestercius Antonia Pia

-         z let 140-4

-         na sesterciu je nápis: „Rex Quadis datus.“

-         doklad klientelských států

 

Literatura:

T.Kolník: Náhrobná stéla rímského tlumočníka a centuriona Q.A.Prima, 1976.

Dobiáš: „nápis na trenčínské skále“ , AR 1957.

T.Kolník, 1984. (o sesterciu)

 

Výtvarné prameny

= římský reliéf na monumentálních architektonických památkách

-         sloupy (Traianův, Marca Aurelia)

-         sarkofágy


Dějiny doby římské

 

1.st.př.n.l. - střety G.J.Caesara s Germány (Ariovistus)

9př.n.l. – Morkomané vedení Marobudem a Kvádové vedení Tudrem přicházejí do Boiohaema (= severní a střední Čechy)

 

Marobud a jeho říše

-         první historická osoba na našem území

-         dětství prožil v Římě u Augustova dvora. Po příchodu do Boiogaema se snažil vybudovat silnou říši dle římského vzoru: (70000pěších, 4000jezdců v armádě), podporoval mezinárodní obchod s Římem – rozkvět Marobudovy říše

-         spojil se s Rugii, Butony, Zumy, Mugilony a Semnony

-         sídlo Marobudovo – Morobudon (nenalezeno)

-         6n.l. – římská výprava proti sílícímu Marobudovi: 6 legií (Lucius Saturnius) táhlo ze západu z Porýní a 6 legií vedl prince Tiberius z jihovýchodu z Carnunta. Kvůli povstání v Panonii výprava odvolána. Marobud této situace nevyužil k protiútoky!

-         9n.l. –  bitva v Teutoburském lese – germánský král Arminius povstal proti Římanovi Waronovi. Římané byli poraženi a Arminius poslal Waronovu hlavu Marobudovi jako výzvu k útoku na Řím. Marobud poslal Waronovy ostatky do Říma k důstojnému pohřbu. To zapříčinilo rozpad Marobudova kmenového svazu.

-         19n.l. – střet mezi Katwaldou a Marobudem. Katwalda dobyl Marobudovo sídlo a Marobud hledal pomoc u Římanů. Nakonec byl bez své družiny internován v Ravenně.

-         21n.l. – Katwalda vyhnán Vibiliem a Marobudova a Katwaldova vojska byla usazena mezi Moravou (Múzus) a Váhem (Cúzus) / Diskuse, kde je Cuzus? Hledalo se na východ i západ od řeky Moravy – Dobiáš, Gnirs. Podle Kolníka bylo Vanniovo království východně od Malých Karpat – bohatá pohřebiště z té doby./ a Římané jim za krále dosadili Kváda Vannia.

 

Vanniovo království (21 – 50)

-         nastalo relativní období klidu

-         vznikl tak jeden z prvních klientských států (závislí na Římu)

-         Vanniovi příbuzní Wangio a Sido proti němu povstali a vyhnali ho. Usadil se na území kolem Neziderského jezera. Na území Boiohaema vznikl nový klientský stát v čele s Wangiem a Sidem

 

Budování limitu

-         neustálé tlaky germánských kmenů a jejich přibližování se k centru impéria vedlo k trestným výpravám (Domitianus)

-         90.léta 1.st. – Římané staví opevnění podél jižního břehu Dunaje (Traianus) + stavba opěrných bodů (tábory = castra – pro zimní ubytování. Staveny jen na jižním břehu a předsunuté tábory = castella)

-         kolem táborů vznikaly civilní osady a z nich postupně vznikala středověká města: Colonia = Kolín nad Rýnem, Windobona = Vídeň, Arabona = Györ, Bonna = Bonn

 

Markomanské války

166 – pronikání Markomanů, Kvádů, Langobardů, Sarmatů… směrem k římské říši (172 pronikli až do Itálie)

172 – 175 – Expedicio Germanica prima (Římanům se podařilo zadržet pronikající Germány a uzavřít novou klientskou smlouvu. Germáni vyklidili pás podél Dunaje a nebránili stavbě limitu)

177 – 180Expedicio Germanica secunda (Římané pronikli daleko do země Kvádů, ale r.180 zemřel císař Marcus Aurelius a jeho syn Commodus uzavřel s Germány mír a stáhl se.)

 

 

Význam markomanských válek z archeologického hlediska

 

-         ukončen vývoj púchovské kultury (severní a střední Slovensko)

-         2. – 3.st. lid przeworské kultury se posunuje ze severu na jih (S Maďarsko, J Morava) – změna v inventáři (przeworské vlivy – nové spony, nová keramika…)

 

stupeň A:         horizont plaňanských pohárů (Nejstarší „germánské“ památky. Horizont vychází z laténu, ale keramika je silně profilovaná.)

stupeň B1:        0-50 (Marobudova říše a Vanniovo království)

stupeň B2:        50-180 (Markomanské války)

stupeň B2/C1:  přechodný horizont mezi starší a mladší DŘ. Velké změny v hmotné kultuře.

stupeň C1:       180-250

stupeň C2:       250-300

stupeň C3:       300-400 – pozdní DŘ (postupný přechod do D1 = DSN)

 

Provincie Pannonie

35/34 př.n.l. – Římané získali území mezi Sávou a Drávou (dnešní Panonie) – původní obyvatelé Ilyrové, Keltové…

12/11 př.n.l. – je Panonie součástí provincie Illyricum

1.st.n.l. – Pannonie je samostatná provincie podřízená císaři (Nero)

-         původně jedna provincie se sídlem v Sáraji

1./2.st. – Traianus rozdělil Pannonii na dvě části – Pannonia Superior (Carnuntum), Pannonia Inferior

3./4.st. – Dioklecianus rozdělil Pannonii na čtyři části: Pannonia Prima(Savaria), P.Secunda (Sirmium), Savia a Valeria

- toto dělení zůstalo až do doby stěhování národů


Kastely na dunajské hranici

 

Canaviaca (Klosterneuburg)

-         založen ve 2.st., renovován ve 4.st.

-         XIV.legie – výstavba

 

Vindobona (Vídeň)

-         založena v 1.st.

-         rozkládala se na intravilánu (kastel) a extravilánu (cihelna, věže, pohřebiště) dnešní Vídně

-         do r. 115 zde působila X.legie, potom XIII.legie

-         zánik koncem 4.st. (r.405 – doklady přítomnosti Gótů a Alanů ničících římské stavby)

 

Alla Nova

-         vznik ve 2.st.

-         kastel, pohřebiště, mincovní depoty

 

Carnuntum (Altenburg)

-         vznik v polovině 1.st. (Klaudius)

-         výstavba X.legií (do 60.let 1.st), XV.legie (do r. 115), potom XIV.legie

-         legionářský i civilní tábor, vojenský a civilní amfiteátr, sídlo s palácem pro pannonského místodržitele, chrámový okrsek (Dianin chrám, Jupiter dolichenský)

-         dvojitý příkop, val, S-J silnice = via praetoria ( s bránou = porta praetoria), Z-V silnice = via principalis (dextra, sinistra); ubikace v dlouhých domech, domy pro tribuny, věže uvnitř areálu (v mladší době v nároží)

-         auxiliární kastel (pomocný): 500m od Carnunta, vznik v 2.polovině 1.st. (dřevohlinitý), ve 2.st. (Trainanus) přestavěn na kamenný. Po MV (3.st.) – potřeba rekonstrukce, zničen r.456.

-         za císaře Septima Severa – Carnuntum prohlášeno kolonií (vlastní samospráva a mince)

-         pohřebiště: cihlové, kamenné hrobky, sarkofágy, mumie dětí… - dle sociální stratifikace

 

Gerulata (Rusovce)

-         založen v 1.st. (Vespasianus)

-         ve 2.st. došlo k přestavbě (z té doby pochází nález slavnostní přilby)

-         působila zde X.legie, XIV.legie, XV.legie + canarafatští (germánský kmen ve službách Říma – jezdci)

-         4.st. – další renovace – vznik kamenné budovy 30x30m

-         3 pohřebiště

 

Gerulata III

-         4.st. – 9 hrobů – reliéf Daidala a Ikara na náhrobku

 

Arabona (Györ)

-         založena v 2.pol. 1.st.

-         působily tam pomocné jezdecké oddíly, oddíly z I. a XV. Legie

-         kolem kastelu vzniklo město (nápis o vítězství Septima Severa)

 

Brigetio (Schain u Komárna)

-         obehnáno příkopem 3x10m

-         působila tam XXX. a XI. Legie

-         v mladší době římské – útok proti Markomanům a Kvádům veden z Brigetia

Iža-Leangyvary

-         zájem o kastel již v 17.st. (zobrazení), 18.st. popis, 19.st. rozebírání kamene a stavba protipovodňové hráze

-         Klaudios Ptolemaios píše o kastelu Kelemacia (podle Dobiáše Kelemancia odpovídá Iže), ale zřejmě jde o jiný kastel. Ptolemaios v době vzniku Iži už nežil.

-         2 fáze: dřevohlinitý tábor (Kuzmová, Raitár)

-         dřevo, sušené cihly, val, palisáda

-         nádoby s prohýbanými stěnami, terra sigillata z Raincaveru, mince Marca Aurelia – 179 zánik (tábor srovnán se zemí)

-         kamenný tábor (Krutz)

-         vznik ve 3.st. (legie X., legie I.)

-         pravidelný čtverec, 20 věží

-         zánik 375 nebo později

 

Bratislava

-         v 18.st. – zprávy o vyvážení římských cihel s kolkem XIII., XIV. a XV. legie. Cihly byly házeny do Dunaje.

-         literatura: Štefanovičová: Nejstaršie dějiny Bratislavy.

 

Děvín

-         osídlen již od laténu

-         nález aucissy z doby Augusta, časná terra sigillata

-         cihly s kolky X. a XIV.legie

-         přítomnost Germánů za Vanniova království

-         30.léta – Eisner nalezl základy tří zděných staveb, později Kraskovská pod vedením Dekána objevila 5-6 budov (datování asi do 4.st.), V. Plachá dataci zpochybňuje

 

Stupava

-         založena během 2.st. (podle Klučana až v polovině 2.st.)

-         dvorec s obvodovou stěnou 70x70m – uvnitř byla budova dělená na 20 místností a na JZ byly lázně s vodní nádrží

-         opus signium, opus cementium

-         před MV plnila funkci obchodní

-         dr.Turčan tam objevil spadlou stěnu s barevnými omítkami a oknem

 


Civilní stavby

 

Bratislava-Dúbravka

-         nejlépe zachovaná římská stavba severně od limitu

-         objeveno v 70.letech, výzkum v 80.letech (Kolník) – stavba 13x11m, stěny zachovány až do 150cm; 3 půlkruhovité apsidy umístěné asymetricky (různě velké, největší 4m), použit místní lomový kámen a našikmo stavěný, zpevňovaný maltou, střešní krytina s kolkem, který však nepřispěl k dataci

-         funkce této stavby: lázně, ale bez vytápění! – možná to jen lázně mělo připomínat. Snad mohlo jít o reprezentativní villu (římsko-germánská usedlost)

-         datace: dle mince Alexandra Severa – 3.st.

 

Cíferpác (T.Kolník)

-         60x70m palisáda a uvnitř komplex římských budov a germánských domů

-         dvě zděné budovy: ta menší obsahovala dvě studny a pece

-         datace: cihly s kolkem – po pol. 4.st.

-         funkce: sídlo germánského velmože s kontakty s Římany (Kolník)

 

Milanovce

-         podobné jako Cíferpác

-         římská stavební technika

 

Mušov-Burgstahl

-         20.léta – výzkum (nález dvou zděných staveb. V jedné z nich byla budova s hypocaustem= lázně, nálezy mincí, terry sigillaty) - Gnirs

-          1949/50 – další výzkum: Pernička, Pelikán určili, že Mušov byl civilní

-         80.leta – Tejral objevil vrstvu vojenskou (fortifikace – val, příkop; nálezy pancířů, zlomky přileb, kování pochvy meče, cvočky z vojenských bot, postroje…keramika – „legionářské hrnce“ – provincionální žlutooranžová keramika, která se nenalézá v germánských sídlištích), kolky X.legie a XIV.legie

-         datace: Fr. Křížek ji umístil do trajánského období – 70.léta 2.st.

-         zánik: Germáni – nálezy římských cihel v germánských objektech

 

Mušov-Neuriesen

-         1993 – Bálek, Šedo – budova s fortifikačními prvky (brány, věže, příkopy)

-         nález stavby s apsidou, která byla v mladším období narušena studnou, od níž vedla cesta. U cesty nalezena aucissa = Augustova doba

-         stavba zničena, aby Římané získali stavební kámen (snad r.6n.l.)

 

Mušov-Pasohlávky

-         1988 odkryt královský hrob: 6x4m a hloubka 3m (původní rozměry) – hrobka zřejmě původně dutá obložená kameny. Hrob vykraden, ale i přesto tam zůstalo asi 150 kusů většinou poničených milodarů a kostry různých zvířat (koza, ovce, slepice, husy…) Lidské pozůstatky jen sporé (Stloukal určil dva jedince). Římsko-provincionální složka milodarů: souprava na opékání, bronzové vědro se železným zavěšením, hák na trhání masa, železné kozlíky k ohništi nebo krbu, bronzový skládací stolek (jen fragmenty), stříbrné lžičky, ucha skýfů, kahan… Germánská složka: velké množství stoličkových ostruh (některé části stříbrné), pásové soupravy, přezky, drobné kruhové terčíky, hrot kopí…

-         datování je do 1.st. (některé předměty) a do 2.st. (jiné předměty)

 

Stráže-Krakovany

-         2 kostrové + 1 žárový hrob

-         nález: trojnožka, stříbrné lžičky, poháry, talíř lanx, konvice, mísy, 12 stříbrných spod domácího původu, stříbrné ostruhy

-         pol.3.st.

 

Ostrovany

-         2 hroby

-         nález: soubor domácích i římských šperků (stříbrná prolamovaná spona, spona s nápisem), trojnožka, stříbrné nádobí

-         4.st. – vandalská hrob

 

Cejkov

-         hrob ženy

-         nález: stříbrné a jantarové šperky, skleněné nádobí (luxusní skleněný pohár), konvice, hrací kameny

-         přelom 3. a 4.st.

 

Hrobové nálezy v Rakousku

 

Neu Rupersdorf

-         muž (40-50let) – jedna noha kratší, srostlé některé krční obratle

-         milodary: vědro, konvice, skleněné žebrované misky – importy + domácí keramika

 

Baumgarten

-         žena

-         chudší výbava – jen součásti oděvu: opasek + stříbrné zrcátko – 1.st.

 

Mistelbach

-         žárové hroby

-         milodary: bronzové vědro, mísa, souprava naběraček a cedníků, kování rohu na pití, trubkovitá spona, keramika datovaná do přelomu 1.a 2.st.

 

Rottensee

-         3 žárové hroby

-         bronzová militária: hroty kopí, meč, puklice a držadlo štítu, ostruhy

-         keramika zdobená meandrovou výzdobou – počátek 2.st.

 

Manesdorf

-         bronzový kotel s kremací, štítová puklice, hroty, zohýbané meče, kování picího rohu, zlomky pánví

-         20.-30.léta 1.st.

 

Wulzeshoffen

-         zlaté šperky: náušnice, prsten, jehlice, náramky + stříbrné zrcátko + 2 železné spony

-         2.pol.2.st.


Barbarská sídliště doby římské

 

1933 – první výzkum germánského sídliště – Vícemilice na Vyškovsku (Kalousek, Pernička)

-         Tacitus se zmiňuje o dřevěných domech a podzemních zásobnicích

Vliv podnebí na sídliště: starší subatlantik zapříčinil pokles teplot o 2°C oproti předchozímu a sušší a vlhčí výkyvy (Kripel)

-         sídliště vznikala na rovinách v blízkosti vodních toků (Z.Smrž zkoumal i výšinná, ale bylo jich málo)

-         nestavěli fortifikace (Jen v době MV a v přechodném horizontu C3/D1)

-         obývání keltských oppid potvrzeno jen částečně (Motyková, Rybová)

-         neosidlovali jeskyně (jen púchovská kultura – dr.Matoušek)

 

Chaty

-         o jejich tvaru se dozvídáme z reliéfního sloupu Marca Aurelia (barbarské příbytky měly kruhový půdorys, ale někdy mohly být i čtvercové nebo obdélníkové, z části zahloubené, kůlová konstrukce)

-         9-24m2

-         půdorys:

-         obdélníkový půdorys s kůly na podélné ploše – někdy jamky posunuty dovnitř

-         šestiúhelníkový půdorys (+ vchodový výklenek)

-         šestiúhelníkový půdorys s jamkou uprostřed (+vchodový výklenek)

-         tři jamky na užší straně (Dolní Němčí)

-         obdélníkový půdorys se šesti jamkami

-         redukce na čtyři jamky (D1/D2)

-         může být i objekt s mnoha kůlovými jamkami nebo bez jamek

-         funkce obytná i výrobní (závaží na tkalcovský stav)

-         literatura:

Ivan Peškař: Nové poznatky o obytných stavbách na moravských sídlištích z doby římské, PA 1961.

R.Pernička: Klasifikace objektů Hluk-Dolní Němčí na Uherskohradišťsku.

E.Droberjar: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Keiserzeit in Mähren, Fap 1997. (typologie sídlištních objektů a jejich časové zařazení)

T.Kolník: věnoval se sídlištím na Slovensku

 

Povrchové stavby germánského původu

B1:                  jen ojedinělé nálezy (Hrabětice, Chvalkovice, Komořany, Uherský Brod)

B2:                              zakládání osad v Podyjí (Křepice, Vyškov-Žleby – na severní straně jsou chyta, na jižní zásobnice – dr.Šedo)

B2/C1:             sídliště navazují na B2, silná romanizace (Křepice, Blučina)

C1a:                Vlčnov-Dolní Němčí

C1b:                Brno-Starý Lískovec

C2:                  nic moc

C3:                  Zlechov-Padělky

-         podomácká výroba a chov dobytka (hodně kostí na sídlištích)

-         v mladší době římské: železářství a hrnčířství je specializované

-         Mlékojedy

-         40 chat s ohništi (asi 20m2) + pohřebiště (z období plaňanských pohárů)

-         kůlové jamky bez systému,15 železářských pecí podomáckého charakteru

-         4000 zvířecích kostí (domácí chov)

Slovensko

Branč – kvádské sídliště, 40 chat

-         datováno do poloviny 2.st., ale pokračuje to až do 3.st.

-         z římských importů – terra sigillata

-         Pieta se pokusil o dataci, ale moc to podle nálezů chronologicky nesedí – zmatky mezi sponami a terrou sigillatou

Chotín

-         10 chat, 3 nadzemní stavby, žlabové útvary vymezující jednotlivé dvorce

-         keramika římského původu

 

Štůrovo, Branč – pohození jedinci na sídlištích

 

 

Zánik germánských sídlišť

-         pokud došlo k násilnému zániku – zůstávají na sídlištích mobilní předměty

Heroltice (Vyškov) – dr.Šedo zjistil objekt vyplněný popelem a pod ním lidské tělo a kosti koně u nohou – zřejmě násilný zánik v B2

B2/C1 – opouštění osad ve velkém (popelovitá vrstva + odlišný inventář = železné spony s válcovitou hlavicí – vliv przeworské kultury)

-         E.Droberjar zjistil popelovitý horizont i před MV (B2a) – snad vnitrogermánské střety

-         nálezy na sídlištích:

-         spony (méně než v hrobech)

-         parohové hřebeny (chronologicky citlivé)

-         keramika (hlavně domácí) – v hrobech se vyskytuje římská keramika, ale jen ve vnitru Germánie. V předpolí limitu je v hrobech germánská keramika)

 

DRUHY PROVINCIÁLNÍ KERAMIKY

-         podle E.Droberjara:

-         terra sigillata: její produkční centra:

-         ardinské zboží (Areco) – kvalitní

-         la Grandfesagne, Vanassa (jižní Galie)

-         Lesouex (střední Galie) – počátky MV

-         Trevír, Rainzabern – nálezy z Mušova, J Morava (hornogermánská oblast)

-         Westensdorf (Brigetio bylo překladištěm při transportu), Pfaffenhofen (východní oblast)

-         Kolín nad Rýnem – argonská terra sigillata (špatná kvalita)

-         útlum v dovozu terry sigillaty po vpádu Alamanů na germánské území – 232

-         récká keramika:

-         lesklý povrch, plastická výzdoba v podobě podkoviček a růžic

-         od 1.pol.2.st. do 1.pol.3.st.

-         produkce v Raetii

-         žlutooranžová keramika:

-         jemná: nejpočetnější, džbánky, konvice, misky, amfory, na Moravě asi 96 lokalit s touto keramikou, 2000 kusů

-         hrubá: pro velké tvary, přelom 2.a 3.st., méně lokalit


-         mramorovaná a malovaná keramika:

-         malovaná: hrnce, džbány, láhve – Dolní Podyjí, dolná tok Svratky až na Malou Hanou – Křepice, Blučina

-         mramorovaná: štětcem vytvořeny hnědé nebo červené skvrny nebo pruhy – džbánky, misky

-         přelom 2.a3.st.

-         šedá keramika:

-         jemná: prstencové misky, poháry s prohýbanými stěnami

-         hrubá: špatně rozpoznatelná (středověk!), zásobnice, velké mísy

-         kolkovaná keramika:

-         kolky mistrů (př.Rezatus)

-         centrum produkce – Aquincum

-         imitace terry nigry:

-         jen 6 lokalit

-         glazovaná keramika:

-         starořímský horizont: skýfy, kantary, nažloutlá nebo načervenalá glazura (Poštolná, Sládkovičovo)

-         mladořímský horizont: mortalia, misky, pokličky, zelená glazura (Brněnsko, Uherskohradišťsko, Vyškovsko)

-         Krekovič dělí keramiku:

-         terra sigillata, récká, poháry s protlačovanými stěnami, mortalia, zásobnice s okružím, lampy, kahany…

-         poháry s protlačovanými stěnami – drsněný povrch, ve 3.st. nízké, ve 2.st.vysoké, hlavně na Slovensku

-         třecí misky(mortalia) – na drcení různého materiálu; zelená v mladší době římské

-         kahany – jen vzácně (Křepice)

 

Obchod mezi Římem a barbarikem

-         s vojenskými jednotkami chodili obchodníci

-         obchodem se zabýval velkoobchodník – negociátor. Merkátor potom zprostředkovával výměnu mezi městem a zemědělským prostředím. Obchodu se ještě účastnili překupníci – lixé, kteří zprostředkovávali distribucí zboží.

-         Římané kupovali od Germánů: jantar, koně, kožešiny, peří, vůz, vlasy germánských žen, otroci, obilí, vlněné látky

-         užití římských mincí:

-         2.st. – stříbrné mince z kvalitního materiálu (později znehodnocené)

-         4.st. – drobné bronzové a měděné mince

-         dávali přednost stříbru před zlatem

Obchodní cesty

-         jantarová: Jaderské moře, Emona, Salárie, Carnuntum, Pomoraví, dolní tok Visly (dnešní Polsko)

-         via Norica: od Aquileie, přes Virunum, Lentium (Linz), Lauriakum, údolím Vltavy do České kotliny

Hrnčířství:

-         starší doba římská (návaznost na latén, ruční zpracování)

-         mladší doba římská (hrnčířský kruh, Jiříkovice, Vlčnov-Dolní Němčí)

Zpracování dřeva

-         Velatice – dřevěné pouzdro na jehlu (užití soustrohu)


Zpracování barevných kovů

-         vkládání barevných kamenů do kovů

Zpracování železa

-         pozůstatky pecí s kónickou šachtou, nálezy strusky,

-         pece: Tuchlovice, Přelubenice u Rakovníka, Křepice, Přítluky

-         Ovčiny (mladší doba římská) – baterie pecí, pece nepracovaly současně (datace do 4.st.)

-         Říčany u Prahy – hutnická aglomerace (32 pecí v 10 hutnických dílnách, v provozu maximálně 7 pecí)

Textilní zpracování

-         přesleny, závaží

 

Literatura:

N.Venclová, 1975: Teorie a modely, AR 4.sešit.