Doba stěhování národů

 

375 – počátek, ale ke kmenovým posunům dochází už dřív

-         Hunové si podmaňují část Ostrogótů

378 – bitva u Hadrianopole (císař Valenc zemřel a nový císař Gracian uvolnil části Hunů a Alamanů území v Pannonii

395 – rozdělená na východořímskou a západořímskou část

406 – tažení Vandalů, Alanů a Svébů do západní Evropy (poslední zmínka o Kvádech, Markomané mizí z písemných pramenů už dříve)

433 – sjednocování Hunů = Attilovské období až do roku 452

454 – porážka Hunů u Nedaja

455 – Vandalové se dostali do Říma a vyplenili ho

476 – konec Západořímské říše (Odoaker sesadil Romula Augustula)

488 – první zmínky o Langobardech, kteří se objevili v Rugilandu

512 – Herulové poraženi Langobardy

526/7 – Langobardi jsou na území Pannonie

546 – Pannonie patří úředně Langobardům

568 Langobardi (Alkoin) + Sasové+Gepidové odcházejí do severní Itálie

 

Archeologická chronologie

J.Tejral (1988):

C3                   pozdní doba římská

D1                   380-420 – počátek DSN (mezi DŘ a DSN je plynulý)

D2                   420-440 (mezi D1 a D2 je náhlý přechod, vylidnění sídlišť)

D3                   440-480 (po pádu hunské moci)

E                     480-500 (předlangobardský horizont)

 

J.Tejral (1997):

D1                   260-406 (končí odchodem Kvádů, Svébů a Alanů)

                                   Pohřebiště žárová – Velké Hostěrádky, Kostelec na Hané

                                   Pohřebiště kostrová – Drslavice, Charváty

                                   Sídliště – Zlechov

D2                   skupiny hrobů – Untersiebenbrunn, Levice, Smolín, Šarovce (žádné sídliště)

D3                   posthunský stupeň – Blučina, Cezavy, Vyškov (žádné sídliště)

E                     pozdní Herulové – pohřebiště ve Strachotíně (žádné sídliště)

 

T.Kolník:

D1                   380-430 Abraham-Čataj

D2                   430-470 Šarovce, Levice, Štůrovo

D3                   470-568 Děvínské Jazero, Výčapy-Opatovce

 

D1 – sem patří tzv. Severokarpatská skupina (Karol Pieta, Antiquity 1991)


SEVEROKARPATSKÁ SKUPINA

 

-         lokalizace

-         severní Slovensko, předhůří Karpat, jižní Polsko (bývalé území púchovské kultury)

-         na severu styky s przeworskou kulturou, na východě s černajchovským komplexem

-         hradiska:

-         vysoká nadmořská výška (nad 800m.n.m.) – 190 hradisek

-         metalurgie:

-         Spiš – nálezy masivních železných kladiv, pily, orebních nástrojů, kos

-         zbytky pecí, hutnická struska, pochvy mečů, kování

-         zbraně jsou celkem vzácné – hroty šípů a oštěpů

-         keramika:

-         spíše na východě (Ostrovany, Prešov)

-         zdobená kolkováním

-         chov:

-         hovězí, ovce

-         zánik:

-         násilný – stopy po požárech, sídliště byla rychle vyklizena – usadili se tam Vandalové

 

D1 (380 – 420)

-         sídliště: Zlechov

-         V.Hrubý

-         200 objektů: chaty (4 kůly v rozích), srubové stavby, dílenské objekty na výrobu KPI, tkalcovská dílna

-         keramika: v ruce dělaná blížící se pražskému typu (Hrubý si myslel v 60.létech, že je to doklad Slovanů – Čeněk Staňa a J.Tejral to v 80.létech vyvrátili a datovali to jinak)

-         datace: přelom pozdní DŘ a DSN = zalubenická kultura

-         Blučina, Buchlovice, Vlčnov-Dolní Němčí, Mušov, Pác, Pobedim

-         podobný charakter keramiky jako Zlechov

-         osídlení výšinných poloh – Brno-Obřany, Brno-Líšeň, Děvín

-         literatura: Tejral: K otázce vzniku pozdně římských sídlišť „zlechovského typu“.

 

Výskyt pozdněprovinciálnch výrobků a na germánských sídlištích

-         zelená glazovaná mortália, džbánky, dvouuché amfory

-         Laa – džbán, zlaté předměty (nomádská náušnice – kroužkovitá se zesíleným středem), meč

-         šperky: zlaté nákrčníky, náušnice

-         zrcátko z bílého kovu (spíš ale až v D2)

-         depoty: hlavně militária – kovové součásti štítů

 

Poznámka:

Čechy – D1 = 380 – 410/420 (dle Droberjara)

-         nálezový fond podobný Zlechovu

-         Zliv, Svijany, Jenišův Újezd


D2 (420 – 440)

Hunové

-         v pramenech se objevují už v 1.st.př.n.l.

-         podmaňují germánské kmeny – Alanové, východní Gótové, Gepidové, Herulové, Skyrové, Svébové… (Vizigóti nepodmaněni)

-         první 1/3.5.st. – Uherská nížina – centrum nového kmenového svazu

-         nálezy: hunské kotle 150cm vysoké, členky, zlaté šperky (hrobové nálezy)

-         zrcátka z bílého kovu

-         převažuje kostrový pohřeb

-         prahli po zlatě, nedodržovali smlouvy s Římem, nomádský způsob života, časté loupeže

-         Attila:

-         433 se stal vůdcem (malá postava, šedý vous, tupý nos, lstivý, krutý, vzdělaný)

-         chtěl si vzít císařovu dceru Honorii, ale neuspěl, tak zaútočil na Řím

-         451 – bitva na Katalaunských polích – Hunové poraženi

-         oženil se s burgundskou princeznou, ale v noci byl zavražděn (453) – hrob nenalezen!

-         jeho synové se chystali k útoku na východní Germány – 454 – bitva u Nedaja – synové poraženi

 

Skupina hrobů Untersiebenbrunn

-         kostrové hroby – jezdecké – spíš šlo o vnější Huny (Ostrogóti)

-         v jižním Německu reprezentují skupinu Untersiebenbrunn hlavně ženské hroby (málo zbraní) – Joachym Werner

-         1967 – Keller objevil i mužské hroby (kování výstroje a pochev mečů, přezky z obuvi)

-         depoty: kovová industrie – šperky, spony (puncováno)

-         lokality: Untersiebenbrunn, Laa, Líbeň (přezky s přihrádkovou technikou)

-         techniky výzdoby:

-         přihrádková technika

-         vkládání nezabroušených barevných kamenů: pro každý kámen je připraveno lůžko (starší technika než přihrádková)

-         toaletní předměty (pinzety na stříbrném kroužku), hřebeny s omegovitou rukojetí a s koňskými hlavami

-         spony: podunajské plechové spony (Morava a Slezsko)

-         keramika: točená na kruhu, vlešťovaná výzdoba (mřížky) – na provoz dohlíželi foederáti (=barbaři na půdě provincií)

 

D2/D3 (430 – 470)

-         snížení počtu sídlišť

Smolín:

-         výzkum v 50.létech – 8 hrobů z DSN

-         hrob 32:

-         nevykraden!

-         2 stříbrné destičkovité spony, spona s podvázanou nožkou, náramek, prsten, zlaté náušnice, přezky, náhrdelníky (jantarový, kamenné perly)

-         žena z oblasti Attilova kmenového svazu

-         1.polovina 5.st.

-         hrob 31:

-         keramika typu murga (masivní džbánky s vlešťovanou výzdobou)


Levice:

-         1.hrob (zničen)

-         2.hrob:

-         žena (50), s deformovanou lebkou

-         stříbrné spony, na vinutí zbytky tkaniny, hřeben, náušnice

-         3.hrob:

-         zlomky spon, zlatý nákrčník, náušnice, jantarové závěsky

Šarovce (Novotný)

-         21 hrobů (většina vyloupena)

-         džbánky typu murga, zrcátka, zlaté nášivky, cikádovité spony (pol.5.st. a dále)

Nitra

-         sídliště

-         doklady hrnčířské dílny a pecí

-         hliněné formy na odlévání knoflíku (jako ozdoby plechových spon)

 

Době stěhování národů na území Čech

 

Bedřich Svoboda:

-         starší stupeň DSN = Vinařická skupina (5.st.)

-         mladší stupeň DSN=Merovejská kultura

Kazimír Orlowski:

-         Vinařická skupina má dvě fáze

Eduard Droberjar:

D1                   časná DSN (380 – 420)

D2                   starší stupeň Vinařické skupiny (410 – 450)

D2/D3             mladší stupeň Vinařiské skupiny (450 – 490)

E                     pozdní DSN (480 – 570/80) – časný stupeň Merovejské kultury

-         starší stupeň Vinařické skupiny:

-         oblast středních a severních Čech

-         Zbudov – odlévané! Podunajské spony, foederátní keramika

-         Přeštice-Friedenheim:

-         formuje se už od C3 a pokračuje do poloviny 5.st.

-         jižní a západní Čechy ( název podle pohřebiště)

-         žárový pohřební ritus

-         Durynsko-Svébská populace (A.Rybová):

-         pohřebiště – 450 hrobů. Jámové hroby s rozbitou keramikou

-         zejména mísovité tvary (kanely přes výduť) = pozdní svébská keramika

-         genetický základ pro Bavory

-         Plotiště nad Labem

-         pohřebiště (od 3.do 4.st. úbytek zbraní a příbytek dětských pohřbů)

-         3./4.st. – příchod nové skupiny (ani Vinařická, ani Přeštice-Friedenheim)

-         přes 1400 hrobů (ale polykulturní)

-         omyl! – kultovní okrsek s palisádou (ale palisáda patřila do neolitu)


D3 (440 – 480)

-         král Ardalich vytvořil koalici východogermánských kmenů – Herulové, Svébové, Skyrové a Rugiové

-         rozdělili si kořist: Svébové (Slovensko), Skyrové (západní oblasti), Herulové (jih)

-         Rugiové založili tzv.Rugiland: sever Dolního Rakouska, jižní Morava

-         pohřbívali na provinciálních pohřebištích nebo na svých vlastních (jen malá)

-         spor se skýrskýcm králem Odoakerem – 487 Rugiové poraženi a odešli do Itálie

-         Herulové se nastěhovali do Rugilandu (pol.5.st.)

-         Langobardi přišli do Rugilandu koncem 5.st.

Pohřebiště

-         Vyškov, Šaratice, Nový Šaldorf, Cezavy u Blučiny

-         Vyškov

-         výzkum na přelomu 50./60.let

-         18 hrobů, V-Z, na zádech, bez rakví, vyloupeny

-         hrob č.17: spony v pánevní oblasti (zdobily pás nebo zapínali rubáš) – společné pro Germány v Podunají; přezky (opaskové větší, řemínkové menší); náušnice zdobeny polyedrickou kostkou; hřebeny oboustrané u chodidla nebo za hlavou; spony pozdní podunajské s trojúhelníkovou destičkou, s rozeklanou patkou a klešťovitou destičkou = vrubořezové (2.pol.5.st.); prsteny, perly, zbraně, křesadla, ocílky

Královské hroby

-         Cezavy u Blučiny, Turnens, Apahida, Měšeňov,…

-         Cezavy u Blučiny

-         pohřben představitel Herulů

-         1953 náhodně objeven (K.Tihelka)

-         hlava o 50cm níž než zbytek

-         inventář hrobu: raménková spona (cibulovité výčnšlky nahrazeny polyedrickými), masivní zlatý náramek (pozdně římský vliv); jezdeckonomádská složka: luk, toulec se šipkami, kování sedla (stříbro); podunajská složka: spart, sax, přihrádková technika výzdoby – analogie k hrobu krále Childericha v Turnens (nález pečetního prstenu)

-         datace: 80.léta 5.st.

-         Apahida

-         hrob I (analogie k Blučině)

-         muž (40let)

-         zlatá spona s cibulovými knoflíky (měli ji jen významní lidé), pečetní prsten

-         zřejmě představitel Gepidů – král?

-         Měšeňov

-         dlouhá spatha (dvousečný meč s jantarem) – analogie k Blučině

-         ozdobné kování obuvi (přezky, nákončí, řemínky)

-         datace: 2.polovina 5.st.

-         Velký Pesek

-         špatně dokumentováno

-         Dolní Semerovce

-         2 přilby: baldenheimský typ (železná kostra potažená pozlacenou mědí + lícnice) – 5./6.st.

-         publikoval to Eisner, Werner

-         Nový Šaldorf

-         20.léta 20.st. – Červinka (75hrobů)

-         jen ve třech hrobech byly zbraně, stopy po dřevěných rakvích

-         kosti přeházeny – vyloupeno, deformované lebky

-         spony: merovejského okruhu – nejsou na hrudi, ale u pasu nebo níže

-         2.polovina 5.st.

-         Pohansko u Břeclavi

-         1996 – 8 hrobů na písečné duně – chudý inventář

-         spony: pozdně římská produkce s vroubkovanou výzdobou, nůž s krevní rýhou, náušnice s polyedrickou výzdobou, opasek s příchytnou destičkou – 2.pol.5.st.

-         Strakotín na Břeclavsku

-         80.léta – Čižmář

-         výbava: předlangobardské hroby (D3/E)


Langobardi

 

Písemné zprávy:

Prokopios z Kaisaree: „Origogentis Langobardorum.“

Paulus Diagonus: „Historia Langobardorum.“ – 8.st.

Lothar: „Edickt Lotarii.“ – 7.st.

 

-         první zmínka – r.5n.l. (výprava Římanů do barbarika – Paterculus)

-         další zmínka – 6000 Langobardů v době MV

-         2.polovina 5.st. – příchod Langobardů do Rugilandu (490 Rugiland ovládli)

-         králové Godelak, Klafó, Tató…

-         střety s Heruly – 508 – Langobardi zvítězili a dostávají se až na území Slovenska a na území zv. Feld (velká nížina?) – šli přes území: Skoringa, Gulaida, Antaib, Bainaib, Burgundaib…

-         510 – Tató zavražděn Vachónem (Tatónův vnuk utekl a přešel území Slovanů)

-         Vachó:

-         největší rozkvět, ženil se s germánskými princeznami

-         uzavřel smlouvu s Byzancií (zisk území v Pannonii)

-         další králové: Valtarin, Autuin (uzavřel smlouvu s Justinianem I – zisk jižní Pannonie)

-         Alboin:

-         vládl Langobardům v Pannonii

-         konflikty se sousedy (Gepidy) – tak povolal na pomoc Avary

-         platil Avarům tribut za jejich pomoc proti Gepidům

-         568 – odchod Langobardů do severní Itálie

-         keramika:

-         primitivní v ruce tvarovaná

-         hlavně z hrobových celků

-         3 fáze:

-         severodunajská (489 – 526/7)

-         panonská (526/7 – 568) – ve 40.létech Pannonii plně ovládli

-         italská

Lužice (Hodonín)

-         výzkum v 80.létech (Z.Klanica) – 120 hrobů

-         většina vykradena, ale někde zůstaly šperky: 20 spon ze stříbra nebo pozlacené, měděná mísa zdobená perlovcem, hroty kopí a oštěpů

Holubice (Vyškov)

-         105 hrobů

-         kostrové + 2 žárové

-         zjištěny stopy po dřevěných konstrukcích

-         vykrádání hrobů – zůstaly tam předměty z kostí (zloději byli zřejmě Langobardi, když odcházeli z Pannonie)

Borotice (Znojemsko)

-         pohřeb do mohyly SDMK

-         orientace V-Z

Brno-Kotlářská

-         pohřeb řemeslníka

Podolí

-         langobardské sídliště (M.Čižmář, 1993)

 


Literatura:

H.Preidel, 1928: Langobarden in Böhmen.

V.Tegewitz, 1940: Die Langobarden an der Nieder Elbe.

W.Menghin: Die Langobarden, Archeologie und Geschichte.

Wolfram, Tejral: k odkazu Langobardů

Werner, 60.léta: Langobardi v Pannonii.

Bóna: vztahy Langobardů ke Gepidům

 

Severodanubští Langobardi

-         dvě teorie:

-         M.Čižmář: na Moravu přišli Moravskou Bránou (naleziště v Brně)

-         J.Tejral: přišli z Durynska (z Rugilandu) = durynský ráz šperků – naleziště v Boroticích a Hodoníně

-         zřejmě přišli ve dvou vlnách

-         ze severního Rakouska

-         z Čech (přes Brněnsko, Vyškovsko)

Langobardi v Rakousku

-         Poisdorf, Aspeltsdof, Mariamontsee

Langobardi v Pannonii

-         Prokopios: 546 dohoda mezi Langobardy a Byzancí (Justinian dal Langobardům část Norica a chtěl pomocí Langobardů získat Sirmium, které ovládli Gepidi)

-         550 – první střet mezi Langobardy a Gepidy – 2 roky příměří

-         552 – u Aspeltu – Gepidové s Durynky poraženi, ale Langobardi měli velké ztráty

-         558 – přišli Avaři a Justinian s nimi uzavřel smlouvu proti společnému nepříteli

-         565 – zemřel langobardský král i císař Justinian. Justinian II. nabízí Gepidům pomoc za předání Sirmia a odmítá platit Avarům tribut

-         Langobardi se spojili s Avary (museli Avarům platit daň): Langobardi porazili Gepidy (Alboin zabil gepidského krále), Avaři porazili Gepidy v Sedmihradsku – obsazeno Sirmium

Pohřebiště:

-         skupina Höggö:

-         severozápadní část Transdanubie, Burgenland, východní Dolní Rakousko

-         nádoby v ruce tvarované, lučíkovité spony, jejichž patka není ostře profilovaná

-         1. Jezdecké hroby: hluboké až 5m

-         2. Svobodní bojovníci: kompletní výstroj (meč, hroty kopí a oštěpů, štítová puklice)

-         3. Hroby žen: dvojice spon (2 terčovité + 2 lučíkovité)

-         4. Lukostřelci: hroty šípů

-         skupina Kajdacs:

-         jižní Transdanubie, jihovýchodně od Balatonu

-         48 hrobů ze 40.let 6.st.

-         pokročilé lučíkovité spony s výrazně profilovanou patkou

-         vedle ručně vytáčené keramiky se objevuje keramika na kruhu, zdobená kolkováním


Gepidové

 

-         lokalizace:

-         od Tisy na východ až k „sypaným valům“ (skýtské nebo sarmatské valy), Sedmihradsko

-         chtěli získat provinciální sídla

-         pohřebiště:

-         až 300 hrobů na jedné lokalitě (ale i jen 10)

-         V-Z, kostrové, na zádech, ruce podél těla, kovové součásti sarkofágů nebo rakví

-         málo druhotného otvírání

-         ženské hroby: hřebeny u lebek nebo u kolen (kapsáře), spony v oblasti pasu a pánve (třásně se sponami), dvojice spon na hrudi, jehlice u lebky (kovové, kostěné), toaletní pinzety na drátěném kroužku, keramika vytáčená, nádoba u hlavy nebo nohou

-         mužské hroby: přezky opasků zdobené stylizovanou orlí hlavou, dvojbřité meče, hroty kopí, přilby

-         nejvýše postavené osoby: kostry koní, postroje (motiv dravého ptáka na opasku – i u žen)

-         Apahida (hrob s pokladem)

-         sídliště:

-         čtvercový půdorys chat, kůlová konstrukce (4 nebo 6 kůlů)

-         keramika – na kruhu, kolkovaná

-         dílenské objekty

 

 

Doba stěhování národů na území Čech

 

-         mladší stupeň Vinařické kultury – podobné Alamanům

-         v 1.polovině 6.st. – společné druhy s Durynky

-         Čelákovický typ (=Merovejská kultura – B.Svoboda) – podle lokality Záluží u Čelákovic

-         podobné znaky s Alany a Durynky

-         Civilizace řadových pohřebišť (=východomerovejský okruh řadových pohřebišť – J.Werner = časný stupeň Merovejské kultury – E.Droberjar)

-         pohřebiště:

-         Praha-Libeň, Mochov u Prahy, Záluží u Čelákovic, Záluží u Čelákovic

-         Záluží u Čelákovic

-         kostrový, pravidelné řady, Z-V, ohrazená pohřebiště

-         hloubka 1-4m, bez rakví, zabalené v rubáši, použití kamenů, v natažené poloze, ruce v klíně, několik skeletů vsedě

-         mužské hroby: meč, kopí, sekera, nože, křesadla + kostry koní (durynské vlivy)

-         ženské hroby: náhrdelníky, přesleny, klíče, skořápky vajec, pryskyřice