Jordanovská kultura

 

Rozšíření:

západní, střední a východní Čechy, severní Morava, Slezsko, Sasko, později silné osídlení Pražské kotliny, celé Moravy, středního Německa

intenzita osídlení nebyla silná, sídliště jsou daleko od sebe

Periodizace:

Living – první periodizace, tři stupně

M.Vávra – „Die Jordanow Gruppe Böhmens, 1989.“

Morava:

jednotlivým stupňům předchází protojordanovský typ (MMK IIc – Boskovštejn-Pisařovicovo pole nad rybníkem, Džbánice)

stupeň I:

džbánky s tyčinkovými uchy, lahvovité tvary, mísy s vodorovně seříznutým okrajem, geometrické výzdobné prvky

stupeň II:

chybí lahvovité tvary a výzdoba hrubne

stupeň III:

výzdoba je ještě hrubší – žlábkování, profilace je ovlivněna skupinou Lasiňa (misky se zataženým a přesekávaným okrajem) a Bisamberk-Oberpullendorf

pro Čechy se užívá Livingova upravená periodizace:

perioda I:

I1 – nízké džbánky (nový tvar), mísy se zesíleným okrajem či na nožkách, jemné rýžky až primitivní brázděný vpich, šrafované trojúhelníčky

Praha-Bubeneč, Třebušice, Žatec

I2 – džbánky se dvěma uchy, prstové záseky na okraji, negativní klikatka (vlivy schussenriedské skupiny), volně zavěšené trojúhelníčky

Praha-Libeň, Beroun, Buštěhrad, Žatec

perioda II:

II1 – dvojuché amfory, nádoby s výrazným lomem s oušky, svazky rýh a motiv vlčích zubů, příměs slídy a písku; měděné brýlovité závěsky

Praha-Střešovice

II2 – ubývá slída i písek, úprava povrchu je horší

Sídliště:

Morava – Bořitov, Prostějov, Boskovštejn-Pisařovicovo pole nad rybníkem (protojordanovské), Hradisko u Kramolína (výšinné)

Čechy – Praha-Bubeneč, Praha-Libeň, Praha-Střešovice

Pohřebiště:

birituální pohřební ritus, ale pohřebiště neznáme

jednotlivé hroby – Blatov, Praha-Ďáblice, Křenovice, Němčice, Vškov (kostrové); Praha-Bubeneč (žárový), Běhařovice

v Polsku existují samostatná pohřebiště

 

Schussenriedská skupina

pozdní stupeň jordanovské kultury – u nás jen ojedinělé nálezy (Uherské Hradiště)

keramika – džbánek s uchem, kde výška převažuje nad šířkou, přesekávané okraje a drsnění povrchu (slída, písek)

Blatov, Valov, Praha-Hloubětín

 

Retz-Křepice

 

keramika zdobená brázděným vpichem

Bádání:

Ruttkayová oddělila Rezt-Křepici od slovenského Bajč

V.Podborský

J.Palliardi ji po výzkumu na Starém zámku u Jevišovic nazval technika vypíchaných žlábků

F.Vildomec ji označil za kulturu vypichovanou

Rozšíření:

Morava, Rakousko, východní Čechy

Sídliště:

Morava – Hradisko u Křepic (Palliardi, Vildomec, Kudrna), Hradisko u Kramolína, Brno-Líšeň ( - mladší než Rezt, Medunová), Hlinskko (Pavelčík), Prosiměřice (Pernička)

Čechy – Čáslav-Hrádek, Cimburk-Nad mlýnem

 

 

 

Bajč

 

keramika zdobená brázděným vpichem

Bádání:

poprvé uveden ve „Slovensko v Pravěku“ – Eisner

Točík na lokalitě Nitranský Hrádok – spojuje Bajč s lengyelským prostředním a vlivem KNP

podle lokality Bajč-cihelna

Novotný („Slovensko v mladšej době kamenej, 1958.“) ji nazýval typem Gajary

Vladár se domnívá, že jde o slepou vývojovou větev lengyelu

Keramika:

koflíky a šálky zdobené složitým brázděným vpichem a inkrustací, ojedinělé vpichy, důlky a vrubořez


Michelsberská skupina

 

podle lokality Michelsberg ve středním Porýní

Bádání:

Zápotocký, Černá, Dobeš – „Michelsberské nálezy ze severozápadních Čech, 1989.“

Living (vytvořil periodizaci na pět stupňů)

Rozšíření:

Německo, Porýní, Posálí, až do Belgie, Čechy a výjimečně Morava

u nás jde o cizorodou složku – jen v pátém stupni (tulipánové poháry)

Keramika:

tulipánovité poháry, amfory s věncem uch nade dnem, hrnce s lištou pod okrajem, plastické vousy u kořene uch, čárkové kolky u okraje

Sídliště:

na Tachovsku (výšinná), nížinná bývají v podmočeném terénu – snad nákolní stavby

z Německa či Belgie jsou známy příkopy

Most – sídlištní jáma s nálevkovitými a tulipánovitými poháry

Pohřebiště:

neznáme

jen pohození jedinci na sídlištích – Praha-Bubeneč, Praha-Trója, Nová Ves u Oslavan (skrčeným muž na pravém boku s deformací lebky (snad od kožené helmy)

 


Kultura nálevkovitých pohárů (KNP)

 

Bádání:

na počátku 19.století – Červinka, Palliardi (pokusil se roztřídit materiál na základě vrstvy C2 z Jevišovic), Houšťová

Zápotocký, Pleslová, Neustupný v Čechách

Rozšíření:

severně od Alp a Karpat, mezi Nizozemím a Ukrajinou

šest velkých skupin: západní (Holandsko), severní (jih Skandinávie), východní (Kujavy a Slezsko), malopolská, baalberská a slezsko-moravská

Periodizace:

C.J.Becker (1947) – hrubé členění na dva stupně (A – krátké hrdlo, B – štíhlé s vysokým hrdlem)

Periodizace na Moravě:

Šmíd („Nástin periodizace KNP na Moravě, 1992.“):

předěl mezi prvním a druhým stupněm je podle něj ve změně pohřebního ritu z kostrového k žárovému

Ia:

michelsbersko-baalberský horizont

krátké, široce rozevřené hrdlo a baňaté tělo, výzdoba vpichem a V-lištami

Božice (depot), Křižanovice, Kostelec na Hané

Ib:

člení se na starší a mladší fázi

starší (Ib1) – vyvinutý baalberk, kostrové hroby ve skříňkách (Pohořelice, Velatice, Rmíz u Laškova), amfory se 4 uchy, brázděný vpich

mladší (Ib2) – vrcholný baalberk, vlivy z Karpatské kotliny (ucha typu huniadyhalom), hrdlo tvoří skoro polovinu nádoby (Jevišovice C2, Křepice, Kramolín)

IIa:

kontakty se západem (skupina Mondsee), amfory se třemi uchy na maximální výduti (Jevišovice, Slatinky)

IIb:

opouštění starých a zakládání nových nekropolí, někteří tuto fázi neuznávají

Koštuřík (Kramolín):

předbaalberský stupeň – krátké široce rozevřené hrdlo, michelsberské prvky (Kostelec na Hané, Božice, Křižanovice)

baalberský stupeň – nejstarší kamenná fortifikace ve střední Evropě, plastické lišty, ucha typu huniadyhalom (Rmíz u Laškova, Kramolín)

jevišovický stupeň – vysoké rozevřené a odsazené hrdlo (Jevišovice C2, Kramolín)

Periodizace v Čechách:

Zápotocký:

Baalberský stupeň:

Ia – nejstarší nálezy, ještě předbaalberské (Slánská hora, Božice)

Ib – čtyřuché amfory s ostrou profilací nálevkovité poháry, vousy pod kořenem ucha

Ic – odtře profilované džbánky, poprvé láhve s límcem, kolky s inkrustací

Salzmündský stupeň:

více láhví s límcem, široké až mísovité poháry, cibulovité výduti amfor, první kanelace

Sídliště:

výšinná na ostrožnách, ale i nížinná

Makotřasy, Kramolín, Luleč, Brno-Líšeň, Jevišovice, Rmíz u Laškova

Pohřebiště:

nejprve převažuje kostrový pohřební ritus (Velké Žernoseky, Svinice, Blatov, Praha-Bubeneč)

Baalberk – kamenné skříně s kostrovými hroby, překryto kamennou deskou

mohyly s kostrovým pohřbem a kamennou konstrukcí (později navršena jen hlína a kamenné obložení)

ohrozimský typ (vyčleněn J.Böhmem) – mohyly s žárovými pohřby (Spálený kopec v Aloisově, Ohrozim, Pozořice)

hroby na sídlištích – Staré Zámky u Líšně

Keramika:

velký rozdíl mezi keramikou se sídlišť a pohřebišť

objevují se nové láhve s límcem, imitace kamenných sekerek a přesleny

Makotřasy – zoomorfní nádobka (čtyři nohy bez hlavy)

Industrie:

lichoběžníkové sekerky se souběžným ostřím, sekeromlaty s okrouhlým, čepcovitým nebo jiným týlem

měděné předměty – šídla, kroužky, dráty

 

POLSKO

Jažděvský, Višlanský

Periodizace:

fáze sarnovská:

současná s břežsko-kujavskou skupinou

koncentrace osídlení mezi Odrou a Vislou (rybolov)

kůlová konstrukce i polozemnice, studny, rituální orba pod mohylami

fáze wiorecká:

dělí se na Pikutkovo a vlastní wioreckou

regionální vývoj a rozpad společné kultury (vznik regionálních skupin luboňská, kujavsko-chelimská, malopolská…)

Wiorec – lokalita paralelní se skupinou Wicionže-Zlotniky

fáze luboňská:

rozdrobení zůstává

 

SLEZSKO

spadá do slezsko-moravské skupiny

Sídliště:

satelitní kolem centrálního

Čmelov – sídliště s příkopem, pece, ohniště, na severním okraji sídliště keramické dílny

Gródek Nadlužnij – kůlová konstrukce s hliněnými podlážkami


Tiszapolgárská kultura

 

Rozšíření:

východní Slovensko (navazuje na skupinu Tiszapolgár-Ssöszhalom-Oborin I), zásah do Rumunska, na Ukrajinu a do Potisí

Bádání:

Karol Ander zkoumal v Tibavě, Stanislav Šiška

Periodizace:

starý eneolit

prototiszapolgárská fáze:

spojovací článek ke kultuře Tiszapolgár-Ssöszhalom-Oborin I

mísy na nožce, poháry, zahrocené výčnělky pod okrajem nebo na lomu výduti, zlomky lidských plastik, vaničky

Lúčky, Velké Raškovce

tiszapolgárská fáze:

starší fáze – mísy na zvoncovité nožce bez otvorů, v mladší fázi s otvorem

Lúčky, Barca, Tibava

Sídliště:

nejprve domy menších rozměrů dělených na dvě místnosti (nadzemní) a polozemnice o velikosti 8 x 4m, později jen kůlová nadzemní kce. , středová řada kůlů nese sedlovou střechu

ohniště přímo v domech

Pohřebiště:

v prototizsapolgárské fázi jen ojedinělé kostrové hroby ve skrčené poloze

v klasické tizsapolgárské fázi se objevuje biritualita (muži na pravém, ženy na levém boku); žárové hroby (Lúčky, Velké Raškovce); starší hroby jsou chudé, ale v mladších se objevuje i zlato

Hmotná kultura:

výskyt zlatých plíšků (jako nášivky na oděv)

Tibava – pohřebiště z mladší fáze – nálezy zlata i měděného šperku

měděné sekeromlaty se zesíleným středem

bohatá štípaná industrie z volyňského rohovce

 


Kultura s keramikou kanelovanou

 

alternativní název kultura bádenská, „Bandhenkelkultur“, karpatská kultura, Promienista

 

Bádání:

poprvé její nálezy sesbíral J.L.Píč

Jíra poukazoval na jižní původ (pásková ucha vytažená nad okraj)

Palliardi hledal její původ na Balkáně, na základě výzkumů na Starém Zámku u Jevišovic vypracoval periodizaci

Axamit a Stocký zdůrazňovali vlivy z jihovýchodu

Pavelčík, Neustupný, Medunová, Pleslová, Pavúková

Původ:

autochtonní: z eneolitického podloží za přispění jižních a jihovýchodních vlivů (Neustupný, Pavelčík, Točík)

v západní části se vytvořila z KNP

ve východní části z jordanovské kultury s vlivy KNP

jihovýchodní původ – Anatolie (Banner, Kalitz, Tuciánová, Bóna)

dnes převládá názor, že vznikla mezi JZ Slovenskem, západním Maďarskem, Burgenlandem a Moravou

 

 

Periodizace pro Moravu (Pavelčík):

 

předbolerázský horizont

patrný jen na severní Moravě, na základě výzkumu z Hlinska u Přerova (Pavelčík):

složka KNP – degenerované nálevkovité poháry, koflíky t. Brumovice, láhve s límcem

složka jordanovská – hrnce jordanovské profilace, vakovité nádoby

vlivy skupiny Lažňany a Mondsee

Ia

doznívají prvky KNP (Hlinsko, Rmíz u Laškova), mohylníky (Aloisov, Slatinky)

Ib

osídlení se šíří na jihovýchod

mísy s vnitřní výzdobou a tordovaným okrajem

IIa

přerušení výstavby výšinných sídlišť (nástup kultury kulových amfor), Těšetice

výzdoba uvnitř i vně nádob, mísy s přepážkou, gynekomorfní nádoba z Hlinska

IIb

vznik výšinných sídlišť (Křepice, Kramolín) – na nich se nevytváří klasická KKK, protože ta je vázaná na nížiny (Znojemsko)

rozšíření se kryje s mladým lengyelem

Staré Zámky u Líšně – dům s dusanou podlahou, pec i stěny byly též z dusané hlíny

Výrovice   nadzemní stavby kůlové konstrukce

III

klasická kanelovaná

4 regiony – východní Morava (čerpáky se zahroceným dnem, chybí vnitřní výzdoba mís), střední Morava (čerpáky s rovným dnem, zvyšování hrdla a snižování těla), jižní Morava – vázané na ossarnskou skupinu v Rakousku(speciální typ mís – ossarnské talíře), Znojemsko (Těšetice)

 

IVa

čerpáky bez výzdoby s kornoutovitým tělem, trojúhelníky vyplněné rytou výzdobou, mísy s profilací typu Iža (křížová profilace) – vliv ze slavonsko-vučedolského komplexu

IVb

mizí kanelace, objevují se oválné kolky

na Znojemsku tato fáze chybí

synchronizace s bošáckou skupinou Ia (na jihovýchodní Moravě)

na jihozápadní vznik JK

 

Periodizace pro Čechy (Neustupný, Pleslová):

I a

keramika s bolerázskými znaky (kanelace a vpichy), brázděný vpich

Kutná Hora, Kouřim

Velvary – kostrové hroby s půlměsícovitým náprsním štítem a závěsky typu Stolhof (jihovýchodní původ)

I b

svazky po celém těle nádob

Máslovice

II a

absence cizích eneolitických kultur

II b

lze ztotožnit s lok. Königshöhle v Rakousku či se skupinou Uny /úně/

Praha-Slaný, osídlení severozápadních Čech

narůstají výšinná sídliště

převládá kremace (Český Brod)

džbánky s páskovými uchy vyčnívající nad okraj, ucha zdobená menšími výčnělky u kořene (= klasická kanelovaná)

II c

výrazná kanelace (Ossarn, Louny)

II d

mladoklasická fáze KKK

talířovité mísy typu Ossarn

III

shodná s protořivnáčskou

sídliště většinou nížinná, pohřebiště birituální (Velvary)

čerpáky s V uchy, vlčí zub, vhloubená výzdoba, mísy se svislými tunelovitými uchy, nádoby s uchy typu „ansa lunata“

kanelura postupně mizí

Sídliště:

Morava – sídliště opevňována (Hlinsko)

typy opevnění:

palisáda s příkopem (Staré Zámky u Líšně)

2 palisády vyplněné dusanou hlínou + příkop (Hlinsko)

kamenná hradba s příkopem (Jevišovice, Hlinsko)

2 kamenné hradby vyplněné dusanou hlínou + příkop

kamenná zeď s dřevěnou a hliněnou konstrukcí (Pozořice) - ojedinělé

Pavelčík zjistil dva typy domů:

srubové nadzemní (s tzv. fundament-rámem) – moc z nich nezbývá

 z dusané hlíny a s kamennou podezdívkou

 

Pohřebiště:

Morava – birituální (i mohylníky a kenotafy)

žárové – Slatinky, Slatinice, Pozořice

kostrové – na Moravě výjimečně (Hlinsko – defektní žena), Praha-Bubeneč, Praha-Dejvice (klasická kanelovaná)

Velvary – žárový hrob připomínající megalit

skříňkový hrob, 2 neúplné kostry a amfora s popelem, půlměsícovitý náprsní štít, lastury srdcovek a jejich měděné napodobeniny, mísovitá nádoba, závěsky typu Stolhoff

Keramika:

předbolerázský stupeň (degenerované nálevkovité poháry, koflík typu Brumovice, jordanovské tvary)

bolerázský stupeň (džbánky s páskovým uchem se žlábkem, mísy s vypouklým středovým kuželem, plastiky vozů (Budakaláš, Radošiná), nádoby ve tvaru dobytčího kopyta)

klasická KK (mísy s přepážkou, ossarnské talířovité mísy, čerpáky s plochým nebo zahroceným dnem, kornoutovité čerpáky, džbánky s uchy „ansa cornuta, ansa lunata“, mísy na křížové nožce typu Iža)

bošácká skupina (slavonské mísky s plnou křížovou nožkou, mísy s plnou kosočtverečnou nožkou)

výzdoba: otisky šňůry, brázděný vpich, šachovnicové vzory, kolkování

Hmotná kultura:

kovové předměty – šídla čtvercové profilace, dláta, klínky, sekerky, depoty měděných sekerek (Prace u Brna)

závěsky typu Stollhof, brýlovité náušnice typu Hlinsko, závěsek typu Jordanov – depot z Hlinska

jehlice se svinutou hlavicí + dlátka (Staré Město)

plastiky jsou silně stylizované (Brno – Líšeň, Hlinsko), křesílka, model domu…

 


SLOVENSKO

 

Bádenská kultura

 

Rozšíření:

v bolerázské fázi hlavně JZ Slovensko, Maďarsko, Morava, Dolní Rakousko, v klasické fázi celé Slovensko

Původ:

z domácího podloží skupiny Bodrogkerestur, KNP a vlivů z Anatolie

Periodizace:

Pavúková-Němejcová

Bolerázský stupeň (Boleráz u Trnavy), vyčleněn při výzkumu lokality v Iži

džbánky s páskovým uchem a žlábkem, mísovité nádoby s vydutým středovým kuželem a dnem s otvory (Gumelnica), zoomorfní nádoby ve tvaru dobytčího kopyta (Radošiná), modely vozíků (Budakaláš)

Klasická fáze (II, III)

kónické čerpáky, ucha vytažená nad okraj nádoby, tunelová ouška, misky s přepážkou

Sídliště:

výšinná – Levoča, Michalovce

Kopčany, Lúčky (chaty obdélného tvaru), Šarovce, Seňa

Trnava – pozůstatky pecí

v závěrečné fázi – osídlení jeskyní

Pohřebiště:

žárový pohřební ritus (v obličejových nádobách) a hromadné kostrové hroby (Nitranský Hrádok – 1.jáma se skelety jedenácti lidí a kostrou psa; 2.jáma se skelety 20ti lidí a kostrou psa)

hroby na sídlištích – Šarovce (pohřeb matky a dítěte v peci), Seňa – popel v kamenné schránce

i zvířecí pohřby (psi, dobytčata)

Keramika:

velice kvalitní

obdélné kultovní nádobky s dvěma hlavami zvířat, nádoby ve tvaru kopyta

poprvé otisk šňůry na hliněných jehlanech, větvičkový ornament

mísy s přepážkou, mísy se středovým kuželem a otvory, džbánky s páskovým uchem a žlábkem, čerpáky

ženská plastika zdobená rýhováním (Bíňa)

Hmotná kultura:

oválné sekeromlaty, velice málo ŠI

měděná šídla s kosočtverečným řezem, měděný sekeromlat z Kravan nad Dunajem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

RAKOUSKO

 

Ossarnská skupina (Bádenská kultura)

 

Rozšíření

severní a střední Burgenland, v údolí řeky Kampy

Periodizace:

Ch.Mayer ji dělí na dva stupně:

Ossarn I

džbánky dvojčlenné nebo trojčlenné profilace, závěsné nádoby

kanelace a rýhy

Ossarn II

mizí kanelace, objevuje se šachovnice vyplněná vpichy (vliv kostolatské skupiny)

Sídliště:

polohy na hnědozemi a černozemi

osídlení jeskyní (Königshöhle)

Pohřebiště:

chybí

14 hrobů v sídlištních objektech (Grub, Litzenberg)

Hmotná kultura:

chudá (rohovec, radiolarit a platensilex)

měděné ozdoby z jeskyně Antonshöhle

 

POLSKO

 

Kultura bádenská (provjensta)

 

Rozšíření:

Malopolsko (časná fáze), Horní Slezsko (pozdní fáze)

Periodizace (Kozlovský):

protobáden

boleráz (vznik skupin Fonjod, Öst, Kopčany) – Bronočice, Mogyla

mladé nálevkovité poháry

epibádenský horizont:

z bádenské kultury vznikají periferní jednotky (bošácká)

kanelace, ryté dvojvpichy, plastická lišta

sídliště: Zeslavice, Vítkovice (bošácké vlivy)

 


Bolerazgruppe

 

Rozšíření:

kolem Vídně, v Burgenlandu, Horní a dolní Rakousko

Periodizace:

střední eneolit

Sídliště:

nížinná – Grub an der Mahr, Baden, Neusiedel

výšinná – Mödling

Pohřebiště:

ojedinělé hroby (birituální)

Keramika:

depot – Donerskirchen

Budakaláš – část keramického vozíku (Radošiná na Slovensku – také část vozíku), Mödling – kultovní nádobky

pintadely (razidla), zvířecí plastiky

kanelovaná a plastická výzdoba, motiv rybí kosti

 


Bodrogkerestur

 

Rozšíření:

Košická kotlina, Maďarsko, Ukrajina, zásah do Srbska

částečně proniká do západního Slovenska – vznik nemalovaného lengyelu (Tibava, Streda nad Bodrogom)

Periodizace:

navazuje na tiszapolgárskou kulturu

počátek středního eneolitu

Pohřebiště:

na Slovensku jen ojedinělé hroby

v Maďarsku velká kostrová pohřebiště

Keramika:

mlíčníky (hrnce s jedním nebo dvěma oušky u okraje), jordanovské šálky, mísy na nožkách zvláštní profilace s otvorem

 

Skupina Lažňany

 

Rozšíření:

východní Slovensko

Zakarpatská Ukrajina

Periodizace:

počátek středního eneolitu

nejmladší fáze Bodrogkerestur (V.Budinský-Krička)

Pohřebiště:

Lažňany (Budinský-Krička) – žárové pohřebiště (urnové i jamkové)

Šebastovce – kostrové a i žárové v popelnicích

Keramika:

mísy na čtyřech nožkách, ucha s naznačenou terčovitou vypnulinou, malování černou barvou

Hmotná kultura:

měděné triangulární dýčky, šídla, nože nebo plíškové náramky


Bošáská kultura

 

V.Budinský-Krička, Němejcová-Pavúková

Rozšíření:

centrum osídlení je na západní Slovensku, dále zásah na Moravu (Brno-Líšeň), na Krakovsko a do východních Čech (Plotiště nad Labem)

Periodizace:

Ia = IVb KK

protobošácká (kornoutovité čerpáky, vakovité hrnce, ossarnské urny-osudí)

Ib

bošácká (bez čerpáků, mísy se zataženým nebo nálevkovitě rozevřeným ústím)

II

nezdobená nebo nedbala rytá výzdoba

synchronizace na Moravě jevišovická kultura, ve středních a severozápadních Čechách řivnáčská a v jižních a jihozápadních Čechách chámská

Sídliště:

vázána na pahorkatinu

nížinná (Bošáca, Trenčín, Mikulčice, Pohansko) i výšinná (Podolí – dva příkopy neckovitého tvaru, Ivanovce)

kopulovité pece vydlážděné kameny, nadzemní domy srubové konstrukce

Pohřebiště:

pohřební ritus neznáme

žárový hrob z Jelšovců (Ib)

Morava – kostrový ve skrčené poloze - Bánov

Keramika:

hrotité čerpáky, obdélné misky, slavonské misky s plnou křížovou nožkou, misky na plné kosočtverečné nožce (vliv z vučedolského prostředí)

brázděný vpich, kanelování, otisky šňůry, slámování…, plastická pásla ve tvaru W

šachovnicový vzor (kontakty s kostolackou skupinou na Balkáně)

 

 

 

 


Kostolacká skupina

 

Rozšíření:

východně od Dunaje, pomezí Srbska a Jugislávie, nejsevernějším průnikem je severozápadní Slovensko (Iža, Santovka)

Keramika:

misky s dutou nožkou, typický kosočtverečný kostolatský vpich v kontrastu s leštěnými pásy, přesekávané okraje, otisky šňůry


Ksihy-Čaka

 

Rozšíření:

jižní část JZ Slovenska, východní hranici tvoří Váh a na severu zasahuje do Pohroní

Periodizace:

mladý a pozdní eneolit

zaniká příchodem Chlopice-Veselé

Sídliště:

Čaka, Malé Kosihy

zemnice s ohništěm a pecí

Pohřebiště:

výrazně birituální

Čaka, Šala

Keramika:

mísy s dutou obdélnou nebo čtvercovou nožkou, hrnce s přehnutým okrajem, džbánky s páskovým uchem

Hmotná kultura:

měděný zlomek nože

 

 

RAKOUSKO

 

Kosihy-Čaka-Mako

 

Rozšíření:

zásah z Karpatské kotliny přes Maďarsko do Burbenlandu (Sidendorf, Grab an der Mahr, Vídeň)

vlivy vučedolské, jevišovické a bermburské kultury

Pohřebiště:

žárový v ojedinělých jamách (Schwechat)

Keramika:

mísovité tvary, mísy na čtvercové nožce, kanelace, hřebenování, oválný okraj

 


Skupina Chlopice – Veselé

 

Bádání:

Točík, Machnik

název zavedl Točík podle lokality Veselé

Rozšíření:

jihozápadní Slovensko, mírně v Pomoraví (Sudoměřice, Strážnice), jižní Polsko (Chlopice), západní Ukrajina

Periodizace:

lze ji synchronizovat s počátky nitranské skupiny (možná její první stupeň) – v Pováží se smíchala s nagyerevskou skupinou a dala vznik kultuře nitranské (Buchvaldek)

Pohřebiště:

kostrový ve skrčené poloze s hlavou k jihu, muži na pravém a ženy na levém boku

hrobové jámy obdélné nebo lichoběžníkové (často vykradené)

Keramika:

mísy a džbánky, někdy i únětický koflík

otisky jednoduché nebo dvojité šňůry

Hmotná kultura:

četná ŠI, ale méně broušené (Hulín, Sudoměřice)

kostěná industrie je totožná s nitranskou – korálky…

měděný šperk ve tvaru vrbového listu a drátěné kroužky

 


Skupina východoslovenských mohyl

 

Budinský-Krička, Blahula, Hlávka

první nálezy v Košarovcích  a v Teplé

Rozšíření:

mezi Čertovským pohořím a Šarišem, Pohornádí

Periodizace:

synchronizace s KZP a skupinou Chlopice-Veselé

končí počátkem doby bronzové

Sídliště:

v pravém slova smyslu neznáme

Pohřebiště:

soustřeďují se na hřebenech a tvoří řetězce (200 až 500 m n.m.) – zřejmě pastevci, neboť osidlují vysoké polohy

kruhové nebo oválné mohyly ze žluté sypké hlíny (někdy i kamenná konstrukce) – průměr 10 – 15m, výška 1m

birituální pohřební ritus nebo mohyla bez nebožtíka

popel nebo tělo uloženo buď na úrovni terénu nebo v jámě nebo v zásypu, jakákoli orientace

chudé – jen keramika a ŠI

množství uhlíků v zásypu

nejstarší jsou hroby na zádech

Keramika:

funebrální, špatně pálené zboží

otisky šňůry, rýhy, žebra, výčnělky

Hmotná kultura:

druhotné využití paleolitických nástrojů (gravettien, aurignacien)

kovové zboží neznáme

 


Jevišovická kultura

 

Původ:

Palliardi ji na základě výzkumů z Jevišovic pokládá za ŠK

Böhm (1939) prosadil název kultura jevišovická (poprvé ho použil O.Menghin)

silné kontakty na slovinskou lokalitu Ig (vučedolská kultura)

podle Medunové má nejblíže k lublaňskému komplexu

Rozšíření:

Morava po Českomoravskou vysočinu (lehký průnik do východních Čech?), Rakousko (Mödling-Zöbing), jihozápadní Slovensko

Periodizace:

pokračování z kanelované s vlivy vučedolského komplexu v rámci bádenského komplexu

fáze I (předjevišovická)

příbuznost na chámsku kulturu (Grešlovo Mýto)

fáze II (starší jevišovická)

vztah k řivnáčské kultuře a kontakty s KKA (Vysočany)

fáze III (klasická jevišovická)

kontakty s lublaňsko-vučedolským komplexem (Starý Zámek u Jevišovic)

Keramika:

mísy na válcovité nebo křížové nožce, rendlíky, hmoždíře, bemburský hrnek

otisky šňůry, jamky, nehtové vrypy, brázděný vpich, pásková ucha typu „ansa lunata“ a „ansa cornuta“, množství přeslenů a závaží

plastiky – stylizovaná ženská plastika (podobnost s uchy typu „ansa lunata“)

Hmotná kultura:

měděná – klínek z Jevišovic, depot sedmihradské mědi ze Starých Zámků

BI – sekeromlat typu Halting-Linz, brousky a závaží k rybářským sítím

KPI – pásové zápony typu Ig (Brno-Nový Lískovec)

Sídliště:

na jihozápadní Moravě výšinná – Vysočany, Starý Zámek u Jevišovic, Staré Zámky v Líšni (příkop, nadzemní kůlový dům s ohništěm a bíle malovanou mazanicí), Křepice, Svitávka

nížinná – Tvarožná, Líšeň, Opatovice, Starý a Nový Lískovec v Brně (největší – 45 objektů)

Pohřebiště:

neznáme

snad jen mohyla na hradisku Svitávka (Štrof)

 

RAKOUSKO

 

Mödling-Zöbing

 

Rozšíření – kolem Vídně (Gars, Ossarn, Mödling, Zöbing)

Sídliště – převažují výšinná

Pohřebiště – birituální, mohyla (Gars-Tunau), kostrové hroby z Vídně

Hmotná kultura – měděné sekeromlaty a šídla
Řivnáčská kultura

 

podle lokality Řivnáč u Roztok (Čeněk Rýzner)

Původ:

z podloží kanelované kultura a KNP

Rozšíření:

střední Čechy, severní Čechy (Slánská Hora, Čertovka u Branného)

Sídliště:

nížinná – Praha-Bubeneč, někdy s náznakem opevnění

ojedinělé osídlení jeskyň

nadzemní kůlová konstrukce

Homolka – opevněná terasa po obvodu (5000m2), palisáda po celém obvodu osady, brány ulicovitého typu, do skály vtesané příkopy, asi 25 chat

Pohřebiště:

jen ojedinělé hroby na sídlištích

převládají kostrové

Keramika:

totožná s jevišovickou


Chámská kultura

 

Bádání:

Maše, E.Neustupný, Baštová, Burger (monografické zpracování)

Původ:

na podloží kultury bádenské v povodí říčky Cham v Bavorsku

ve starším období bavorské vlivy, v mladším období řivnáčské a KKA

Rozšíření:

Bavorko, Hesensko,  přilehlá část Čech (Domažlicko, Plzeňsko, Karlovarsko), Horní Rakousko

Sídliště:

Pleiner, Baštová

výšinné až skalnaté polohy, neznáme půdorysy

Bzí, Lopata, Kříženec u Tachova

Pohřebiště:

neznáme

Keramika:

podobná jevišovické nebo řivnáčské

v mladším období nastupují hmoždíře

přesleny

Hmotná kultura:

brousky, čepelovité nástroje, sekeromlaty ŠK


Kultura kulovitých amfor

 

Rozšíření:

Čechy (severní a střední), Morava, Malopolsko (Visla, Odra), Moldavsko (Dněpr), Jutský poloostrov

tři skupiny:

východní (Polsko, Ukrajina)

západní (Čechy)

slezská (severní Morava, Slezsko)

Sídliště:

osidlovali lokality jiných kultur (parazitovali)

Pohřebiště:

kostrový pohřební ritus

ženské a dětské hroby však chybí

Blšany – kostrový hrob s 4 nádobami, pazourkovou sekerou a jantarovými ozdobami (obložen kameny)

Keramika:

s příměsí tlučených kaménků (žula)

dvoj a čtyřuché amfory

výzdoba hrdla a plecí – otisky šňůry, kolkované trojúhelníky a lichoběžníky, třásně


Kultura se šňůrovou keramikou (KŠ)

 

Bádání:

Kalousek, Buchvaldek, Šebela

Rozšíření:

od Nizozemí po Volhu od Finska po Švýcarsko (původ hledán mezi Vislou a Dněprem)

u nás – na jižní části jižní Moravy

na Západě označována jako Einzelgrab-kultur, ve Skandinávii Botax-kultur (= kultura loďkovitých sekeromlatů)

Periodizace:

Buchvaldek:

I.nálezová skupina

horizont sekeromlatů

II.nálezová skupina

tvary z Balkánu a Karpatské kotliny

III.nálezová skupina

džbány (a – dřevohostický typ, b – nagyerevský typ, c – typ Ökerhalom)

Sídliště:

náznaky v Sadmihorkách (Čechy), Palonín (Šumpersko)

osídleny jeskyně Pekárna, Umrlčí jeskyně

Pohřebiště:

mohyly (např. Záhoří-Dřevohostice, Kostelec u Holešova, Pavlovice u Přerova), 6-15m, vysoké 0,5-2m, někdy zjištěn jen obvodový žlab

kostrové Vikletice (160+), Lovosice (70+), Velešovice, Komořany, Franzhauzen (Rak.)

na pohřebištích bývá maximálně 15 hrobů, na terasách vodních toků (Velešovice), hluboká hrobová jáma, stopy po kůlech nebo kamenná konstrukce

muži na pravém, ženy na levém boku, doloženo i pohřbívání na zádech

Marefy (ženský hrob, keramika, náhrdelník ze 6000 perleťových korálků, náhrdelník ze 400 psích zubů, měděné náušnice, nákrčník, trojitý náramek tvořený destičkami)

žárové hroby (Jiříkovice, Prušánky) – amfora s popelem bývá v mělké jamce nebo je popel vysypaný na dně větší jámy

hrobová výbava – pohár, amfora, sekeromlat

Vinařice – přírodní svatyně?

Keramika:

misky – moravský typ, schönfeldský typ (hloubená výzdoba)

džbánky – dřevohostický, nagyerevský, Ökerhalom

výzdoba: otisky šňůry, motiv přesýpacích hodin, šikmé šrafování, třásně

Industrie:

BI – sekeromlat typu A, moravský typ, fasetovaný sekeromlat slezského typu

KPI – hojná, spínadla typu Ig

Měděná industrie – nákrčník kruhového průřezu s přesahujícími konci, vlasové ozdoby, břitvy, šídla… sekeromlat z Lužice u Hodonína

 

 

 

 

 

 

 

POLSKO

šest skupin:

krakovsko-sandoměřská (Žerniky-Gurné) – pohřebiště s „myšovými hhroby“ (= s chodbou), Malopolská vysočina

lubačevská – jámové hroby obehnané kruhovým příkopem (mohyly?)

slezská -  kostrový pohřební ritus, amfory, poháry, džbánky

zlotská (Korytař) – hrob obložený vápencovými deskami a zasypaný kameny

řučevská – chudé hroby ve skrčené poloze, víceprostorové domy, největší skupina

nadodřanská – šňůrový pohár a dvojuchá amfora, výzdoba na hrdle, kostrový p.r.

 


Kultura zvoncovitých pohárů (ZvP, KZP)

 

Bádání:

Dvořák (Katalog Blansko, Brno), Matějíčková, Hájek, Neustupný, Ondráček, Červinka („O zvoncových pohárech“)

Wankel ji označoval „Branovicer Typus“ (podle nálezů z Břeclavska)

G.Childe – vznik v oblasti Malé Asie nebo severní Afriky

E.Neustupný – vznik ve vučedolském komplexu

Vznik:

přesně se neví – dvě teorie (autochtonní – pravlast je v povodí Rýna a odtam se to šířilo čtyřmi směry; migrační – vznik na Pyrebejském poloostrově a šíření odtam)

Holanďané migraci neuznávají

Rozšíření:

Pyreneje, Apeniny, Velká Británie, Malopolsko, Slezsko, Bavorsko, Čechy a Morava

okolo větších řek (U nás: kolem Svratky, Dyje a Moravy, kolem Labe, Vltavy, ústí Orlice do Labe – Pražsko, Slánsko)

na severu sousedil okruh ZvP s ŠK a místy (naše země) se oba prolínaly

zřejmě invazní skupina (antropologické rozbory neodpovídají Středoevropanům)

Periodizace:

Hájek a Dvořák dělí KZP na starší a mladší fázi (I, I/II, II, III)

I – maritimní tvary (= vysoké štíhlé poháry zdobené jednoduchými pásy) – Jezeřany, Borkovany, Předmostí u Přerova

I/II – maritimní i domácí tvary – Těšetice, Prosiměřice, Tvořihráz

II – ubývají zdobené poháry – Šlapanice

III – úplně chybí klasické poháry – Lechovice (fáze současná s protoúnětiskou k., Chlopice-Veselé, Makó-Kosihy-Čaka

Sídliště:

Brno-Obřany, Holubice (nález nejstaršího jha), Letonice

nevelká sídliště, osídleny nížiny, domy srubové konstrukce

sídelní objekty neznáme, doklady jen 1-3 jam

Pohřebiště:

birituální – většinou kolem třiceti hrobů

mohyly -  Jezeřany-Maršovice, Kostelec u Holešova, Zahoří-Dřevohostice

kostrová (asi 85%) – Prosiměřice (dvoj-etapový hrob: kostrově muž s výbavou lukostřelce, obehnané žlábkem, žárově žena, obehnané žlábkem), Tvořihráz, Těšetice, Smolín (hrob lukostřelce s pazourkovými šipkami, nátepní destičkou, pískovcovými brousky, měděnou dýčkou, příkop a zbytky po kůlech…) Holásky, Šlapanice (největší moravská pohřebiště) Blažovice, Lechovice

muži na levém boku (hlavou k S), ženy na pravém (hlavou k J)

Tasovice – zbytky dřevěných rakví a kamenných skříněk

žárové hroby s množstvím nezdobené keramiky

Lhánice (Hájek) – kultovní místo

Keramika:

zvoncové poháry (bílá inkrustace na červeném nátěru, později jen hnědošedé koflíky), mísy se zataženým okrajem,  a na nožkách, kolkování ve vodorovných pásech

Industrie:

měděná – trojúhelníkové dýčky, jehlice s hlavicí roztepanou a svinutou v trubičku

BI a ŠI – nátepní destičky, šipky s křidélky nebo řapem, knoflíky s V vrtáním,

vzácně náramky a náušnice ze zlata

 

POLSKO

jen malý zásah (Malopolsko a okolí Sandoměře)

Višomirský, Kamenská

Pohřebiště:

převažuje kostrový pohřební ritus

Zloté – dvojhrob (kremace+kostrový vedle sebe)

Keramika:

pohár nebo džbánek, mísa na nožkách, knoflíky s V vrtáním

Industrie:

nátepní destičky, měděné hroty šípů (analogie ke skupině Czepelské)