Slezská kultur

 

hustší koncentrace (vrchol populace) – expanze (slezský proud  na J Moravu)

Křepice, Obřany, kostrový hrob z Prosiměřic (slezský)

Bádání

J.Filip, „Popelnicová pole a počátky železné doby“

V.Vokolek (Hradec, Pardubice) – pohřby lidu PP v Ostroměři

A.Gotwald – Horkam, Domamyslice

J.Kvíčala – kontinuita LK a SK

J.Nekvasil, V. Podborský, J.L.Píč

V Čechy – 1. LK (BD-HA2)

2. Slezsko-plátěnická c(HB1-LB)

Periodizace (V.Čechy)

J.Filip – 4stupně slezsko-plátěnická

I.slezská (Ia – HB1, Ib – HB2)

II.slezsko-plátěnická (HB-HC1

III.klasická plátěnická (HC-HD1)

IV.pozdní halštat (HD2-LB)

 

Morava – 1. LK

2. Slezská

3. Plátěnická

Periodizace (Morava)

Domamyslice I (lužicko-slezský)

Domamyslice II (starší slezská) – HB1

Čelechovice-Ptení – HB2

Černotín – depot, kimerijské vlivy – HB3

Nekvasil (stupně podle třídění keramiky)

Pohřebiště

žádné kompletně prozkoumané

1000ce hrobů, uloženy mělko, funerální keramika špatně vypálená

Domamyslice, Krusín, Postoupky, Čelechovice, Tišnov – kamenné mohylky

V okrajových oblastech – mohyla jako náhrobek

Ostroměř, Skalice, Uhřetice (V Čechy)

Sviany – fragment bronzového vozíku, Třebechovice

dokonalá kremace, urny přikryté miskou

hromadné pohřby (oválné)

40-50 nádob naskládaných do sebe při zásypu nebo dodatečně

dětské hroby

Sídliště

málo znalostí

kůlové stavby, vápenný nátěr

Kroměříž, Dědinka u Šternberka, Předmostí – Červinka (shořená zahloubená chata)

HradiskaKotouč u Štranberka, Cvilín u Krnoba, Hostýn, Holý kopec u Buchlovic (Čechy – Práčov, Mašov)

Bronzy

bohaté (konec HB – krize)

horizont lištovito-puklicového stylu (HB1) – Křenůvky-Štranberk

HB2-3 – Boskovice-Lipníky (kovolit. sídliště)

soubory nehotových předmětů – Víceměřice, Rájec Jestřebí

HB3 – Černotín-Štranberk (kimer-vlivy)

Čechy – pomezí knovízské a slezské kultury (Skalice, Práčov) – bez kimerijských vlivů

Keramika

dvojuché amfory – měkká esovitá profilace, rozpad žlábkování – kanelace

výzdoba bohatá – skupiny šrafovaných trojúhelníků, kanelace, sluneční motivy, vypnuliny

tykvovité okříny  (HB1) – urny

květináče (plátěnická – mizí ucha)

mísy – mnoho varianty

koflíky – hnízdovitý (nezdobený), s hrdlem (luxusní) – u obou ucha nad okraj (černě leštěné, výzdoba uvnitř – perličkovitá)

hruškové štěrchátko

sakrální keramika – štěrchátka, závěsné nádobky, zoomorfní nádobky, picí rohy

Bronzy

nákrčníky, soustavy kruhů, sekerky s odsazeným ostřím (HB2-3)

srp – typ Boskovice (HB2-3) – žebro až do rukojeti

Černotínpsálie kimerijského typu, faléra na koňské čelo, pozdní náramky

Štramberk – rukojeť dýky typu Gamůw, soustava pěti kruhů


ŠTÍTARSKÁ KULTURA

 

Rozšíření

střední Čechy

chápano jako mladší fáze knovízské kultury

Pohřebiště

Staňkovice u Žatce, Třebušice, Bíliny, Ervěnice (jehlice), Štítary – kostrový dvojhrob

HB2-3 – expanze na Čáslavsko

převážně žárové (i kostrové) – žádné zohavené kostry

Periodizace

raná fáze (HB1)

střední fáze (HB2)

mladá fáze (HB3)

Sídliště

Vykletice (Chomutov) – obdelníkové polozemnice

Hradiště: Závist u Prahy, Cimburk, Hradec u Kadaně

Horizont depotů

Hostomice – 3 železné hroty oštěpů + železné zlomky, bronzový nůž, šálky typu Hostomice-Stilfried

asi 30 podobných depotů (stř.Čechy)

Keramika

kvadratický výduť + kuželovité hrdlo (štítarské amfory)

kulovité mísy s rozevřeným hrdlem

zásobnice – vodorovný žlab pod okrajem

šálky – jednostranně zvýšený okraj, ucho nad okrajem

attinské pohárky dožívají

 

J Čechy

málo nálezů

jen žárové hroby, depoty

početná hradiska (využití starých fortifikací ze starší doby bronzové

Hradiště u Skočic, Hradiště u Písku

nově založená hradiska – Baba, Brloh – snad úbytek obyvatelstva, Krkavčí skála

Maličký: „Předslovanská hradiště v J Čechách“


NYNICKÁ SKUPINA

 

Nynice u Plzně (Šaldová) – pohřebiště

HB (HB2) – posun lidu z Bavor (raně halštatská kultura)

analogie v Bavorsku (Mnichov Kölheim)

Hmotná kultura – vazba na západ (Bavorsko)

Periodizace

starší fáze – HB2 (dožívání etážovitých nádob, talířovité mísy s girlandami, mísovité urny s kruhovým tělem a rozevřeným hrdlem), 2 – 3 fáze –halštatizace (hrdlo žlábkováno – halštatské členění amfor.nádob – ostré, nálevkovité ustí, kuželové hrdlo, odsazená výduť) – amforky, mísovité urny, girlandy, tuhové pásy při okraji – halštatské prvky

Brnozy

náramky, nože, bronzové kruhy, sekerka

Pohřebiště

ploché, žárové hroby

popelnice, jamky, rozhozené

bohaté hroby – kamenné obložení

Sídliště

málo zkoumaná

hradiska (Šaldová-Maličký)

okrouhlé hradiště Tachov (4km val, hustá zástavby), chaty se zapouštěnou podlahou


HORÁKOVSKÁ KULTURA

 

sousedí s vychodhalštatským okruhem (keltská etnicita neprokázána) = Gemeinlebarn,

Název:

1892 – K.J.Maška – mohyla Hlásnica u Horákova (vyloupeno, ale něco zbylo. V okolí další mohylky s mísami typu Horákov, kopí, koňská výstroj, loďkovitá spona, černý šálek) – 1942 J.Böhm (horákovský typ)

Bádání

Červinka (Holásky u Brna) Chleborád (Velké Hostěrádky, Bošovioce) Vidomec (Suchohrdly – mohyla na hradisku), Hütner (Mikulov), M.Šole (mikulovská skupina), Poulík (Velatice – mohyla), Kaufman (Krumlov,Trstěnice-Rybníky – vliv bylanské keramiky), Morašice (Říhovský), Bojkovice (Štrof), Bratčice

Periodizace

stupeň I. – přechod z podolské fáze v horákovskou kulturu (Těšetice, Klentnice)

stupeň II. – klasický halštat (Těšetice-Horákov)

stupeň III. – pozdně halštatský stupeň (- 5.st.) (Jaroměřice, Prosiměřice) – sporný

Nekvasil: počáteční, klasická, vrcholná, pozdní fáze (skýtské útoky)

Rozšíření

Boskovicko, Vyškovsko, expanze na sever

kmenové oblasti s velkými mohylami (Brněnsko, Oslavansko, Ždánický les, Ivančicko, Znojemsko, Mikulovsko)

Vznik

1.přímý vývoj z ÚK

2.vývoj z ÚK s vlivy SK – Podborský

3.expanzivní vliv (Štegman-Reitarová)

Pohřebiště

Hlásnica, Kopeček u Šaratic, Velatice (Poulík) – komora hluboko v zemi, kotrový velmožský ritus, druhotné pohřby žárové

Brno-Holásky (Červinka) – komora vyložená dřevem, velmož kostrově, po zasypání přidáno tělo ženy

Morašice – kamenná komora a dřevěný srub, Brno-Příkop – žena + druhotný pohřeb druhé ženy, keramika, drobné bronzové kroužky – pás, Horní Heršpice

Bratčice – keramika jen u jedné stěny, železný rožeň, naběračka, koflík, horní část situly, mísa typu horákov, misky s prohnutým hrdlem, 4 amfor.zásobnice – malování černou barvou

Hrubčice – dutý roh s výjevem vozu se zápřahem, kopí, udidlo, náramky…

Sídliště:

Těšetice-Vinohrady (FAP, PDM) – chýše v kruhu

Kuřim – rozdělěna do části sídlištní, výrobní, sakrální – odděleno palisádami (poblíž halštatské hradisko)

zemnice (střecha až na zem, půdorysy obdélníkové), zemnice vyplněny popelem – požár

nadzemní domy taky ale míň

hradiska – v HC-HD1

téměř neexistují

zánik pozdně bronzových (i když existovali velmoži, ale měli jen malé hrádky)

Jaroměřice nad Rokytnou (Palliardi) – výroba kostěných parohových nástrojů

Diváky – několikanásobná hradba, ale hrad je 80x70m – zánik s vpádem kelt

Depoty

Náklo

Keramika

plátěnická amfora– velikost jednotlivých částí vyrovnaná (bylanská má hrdlo zaškrcené a nálevkovité, pod hrdlem žlábky), bylanská miska s přehrnutým okrajem (Rybníky), situly

variabilita amfor, mohutná kulovitá výduť, nízké hrdlo

četná osudí s otevřeným hrdlem

velké talířovité mísy napodobující mísy bronzové, stupňovitý ostře profilovaný talíř (Klentnice) – Reitárová v tom vidí expanzi ze západu

soudkovité hrnky, koflíky (Miroslav), soubory talířů (Těšetice)

výzdoba – meandry, girlandy (vliv slezské kultury)

sídlištní keramika:

misky se zataženým okrajem, misky s hrdlem, hrncovité tvary, přesleny, měsíčkovité závěsky

Kovové předměty

bronzové nádoby – mísy, koflík typu Arnualdi, zlomek cedníku

meče (Holásky, Klentnice), štíhlá železná kopí s tulejí, šipky, malé bronzové kroužky – opasek, dvoučlánková udidla, průvlečky, vzácně psálie, puklice

Býčí skála – zbytky vozů (jediná lokalita s vozy)

spony – loďkovitá, harfovitá, brýlovitá, loďková s prodlouženou patou, čertovská s vinutím, s jantarovou perlou, s profilovanou hlavicí, s hlavicí svinutou v očko

náramky – tyčinkovité, C náramky s kuličkami v koncích, s příčnými žebry, turmaly (široké plechové), švartnové náramky (stř. Čechy)

kostěné a parohové předměty, násady, obkládání zbraní, palice se čtvercovým otvorem, velká zvířecí žebra s rýhami

nástroje – nožíky s trnem, brousky, sekery s tulejí, s laloky, jehly, dláta


BYLANSKÁ KULTURA

 

podle lokality Bylany u Českého Brodu (J.L.Píč) + pohřebiště v Tkalcích – souvislost se západem

Bádání

spor mezi muzejní a univerzitní školou (K.Buchtela – autor BK)

Fr.Dvořák – výzkumy hrobů s vozem (Hradenín-Plaňany, Stražkov) - Kolínsko: „Knížecí pohřby na vozech“

Drahomír Koutecký (Most), Marie Fridrichová (Praha), Zbyněk Sedláček, Vladimír Čtverák, Libuše Jansová (sídlištní výzkumy), Eva Soudská (Manětín)

Rozšíření

střední Čechy, dál až na Poděbradsko a Kolínsko, na jih Rakovnicko až stř. Povltaví

vzájemné přesahování hranic s plátěnickou kulturou (kumulace mečů)

Vznik

pokračování knovízské kultury za přispěním elementu ze západu (antr.Chochol potvrdil dvojí lid – domácí (štíhlí mediteranoidní), příchozí (robustní kromanoidní) – deformace z jízdy na koni)

Periodizace

J.Böhmstarší (stopy štítarské kultury – Praha-Střešovice), střední (Bylany) a mladší stupeň (Číčovice – citolípský typ)

M.Fridrichová – I – IV (podle sídlišť)

Datování

začátek v - 8.st., konec nejasný (snad nástup raně keltské kultury) – snad v roce - 300

Filip, Soudská datují konec až v - 2.st., Jansová až v roce – 100

Pohřebiště

Plaňany, Hradenín, Stražkov, Kolín

podzemní dřevěný srub s vozem a výbavou (520x400m), u stěn amfory

ne všechny pohřby jsou s vozem

Sídliště:

mohutné areály, hrazené palisádou

polozmenice, kůlové nadzemní domy

opevnění až v HD1 – Závist u Prahy, Minice u Kralup (Milan Slabina) – osídlení až do začátku laténu

Troja, Šárka u Prahy, Hostivař, Otničská hora u Berouna, Oškobrh, Slánská Hora, Kouřim

Keramika:

amforovité zásobnice, tenkostěnné nádoby, osudí, misky s přehnutým okrajem

amfory – hrdlo zaškrcené a nálevkovité, pod hrdlem žlábky