Laboratorní práce a zpracování nálezů


Většina archeologické práce spočívá ve zpracovávání nálezů a vyhodnocování nálezových situaci, srovnávání příbuzných lokalit a zapisování zjištěných faktů. Bohužel je dnešní stav v této věci na velmi špatné úrovni. Lépe řečeno: depozitáře jsou plné nálezů, ale není nikdo, kdo by je zpracovával a výsledky zveřejňoval. Místo toho však probíhají další výzkumy - převážně záchranné - a materiálů z nich ještě přibývá.

My se teď ale podíváme do laboratoře.
Část praxe obvykle probíhá na archeologické základně a spočívá v prvotním zpracovávání nálezů - převážně keramického materiálu. Ze zkoumané lokality se během jednoho dne může získat až několik kilogramů střepů. Samozřejmě záleží na bohatosti lokality a na počtu pracujících.
Tento materiál je nutné očistit, poslepovat a posléze popsat.


strepy
Nalezený keramický materiál




Čištění střepů
Ať už na výzkumu nebo po soukromém sběru se nalezené střepy umývají. Nemusíme se bát vysypat nálezy do vody a pomocí kartáčku je očistit od nánosů bláta a hlíny. Někdy střepy opravdu vypadají spíše jako hrouda hlíny a teprve po jejich umytí se nálezce zaraduje, jaký to našel zdobený skvost. Někdy je na povrchu střepů patrný sintr (vápnitá usazenina), který je možný odstranit jemným roztokem kyseliny chlorovodíkové. Pozor na bouřlivé reakce!
Nálezy mazanice samozřejmě do vody nepatří -  zmizely by z nich nejen otisky prutů nebo trámků, ale celý kousek této pravěké "omítky" by se rozmočil.





Slepování střepů
Může se stát (a na výzkumu se to stává rozhodně častěji než při povrchovém sběru), že některé střepy přísluší jedné nádobě. To poznáte podle charakteru střepového materiálu (podle mocnosti třepu, výzdoby, použité hlíny...). Příslušnost několika střepů k jedné nádobě však samozřejmě ještě neznamená, že se vám podaří nádobu rekonstruovat. Někdy vám na stole leží dvacet střepů z jedné nádoby a vám se nepodaří spojit ani dva z nich k sobě.
Při hledání kousků, které k sobě pasují, je nutná velká trpělivost a hodně času. Když se vám to ale podaří a z pár střepů vyroste aspoň část nádoby, jistě vám vaše námaha přinese radost.
Potom je nutné střepy slepit, což bývá většinou snadné, ale někdy se můžou vyskytnout situace, kdy se to moc nedaří. Nádoby mají různé zakřivené povrchy, mnohdy jsou tenkostěnné...nebo se vyskytne jiný problém.
Všeobecně platí, že rekonstruovatelné nádoby pocházejí obvykle pouze z hrobů, kde se nacházejí "in situ" - tedy na místě svého původního uložení.
Nádoba
Bylany, nádoba z únětického hrobu





Evidence nálezů
Umyté a osušené střepy ( i jiné nálezy) je nutné opatřit evidenčním číslem. Každé pracoviště má vypracovaný vlastní systém zařazování nálezů - většinou podle lokality a čísla objektu, v němž byla daná věc nalezena.
Střepy se popisují na vnitřní část!

Strpy
Střepy s evidenčním číslem (povrchový sběr)




Kreslení nálezů
Jak jsem psala v úvodu, většina nálezů není zpracovaná tak detailně, že by ke každému nálezu nutně existoval nějaký nákres, natož abychom jeho podobu nalezli v elektronické formě.

střepy

Tohle jsou kresby střepů pocházející ze záchranného výzkumu v Blučině.