Kultura s lineární keramikou (LnK)

 

alternativní názvy: volutová keramika, Notenkopfkeramik, Vstengowa vryta

Bádání:

J.Wankel ve Výpustku u Křtin nalezl první neolitický materiál

I.L.Červinka („Morava za pravěku“, „Pokolení skrčenýck koster na Moravě“), J.Palliardi, R.Tichý

Původ:

nejprve názory na vývoj z mezolitu (stejné krčkovité vrtáčky)

dnes převažuje názor na expanzi z Balkánu

 

MORAVA

Rozšíření:

jihovýchodní a jižní svahy u řek Jihlavy, Oslavy, Rokytné, povodí Dyje a Jevišovky, na Brněnsku dolní tok Svratky a Svitavy, osídleno také Pomoroaví

v nadmořské výšce 350-400m

Periodizace:

R.Tichý

I a  križsko-volutová fáze navazující na Maďarsko a Rumunsko

špatně pálené, silnostěnné kulovité tvary, mísy na nožce, hluboké mísy

výzdoba: žlábky a důlky (déšť, obilný klas), zádkovité a rozeklané výčnělky, barbotino

Žopy u Holešova, Mohelnice, Uničov, Boskovštejn, Bojanovicee

I b  mizí mísy na nožce, přežívají putny, lahvovité tvary

výzdoba: velká nota, tuhování, meandry, linie, voluty

II a mizí uniformita, v každé oblasti je to jiné

globulární tvary

výzdoba: rytá vlnice, otisky nehtů a prstů, výčnělky s provrtem + jemná keramika

II b            antropomorfní tvary

výzdoba: páska vyplněná vpichem a rýžkami

III  šárecký stupeň

hruškovité tvary

výzdoba: trojúhelníkový vpich na linii, tuhové malování

Nová Ves u Oslavan (V.Gross), Mašůvky, Velatice, Troubsko, Popůvky

Sídliště:

většinou neopevněná nížinná

opevněná: Uničov (Nekvasil, Štrof, Bálek), Brno-Lískovec, Eisleben

Vedrovice – příkop neckovitého profilu obíhal severozápadní část sídliště, doplněn palisádou (II.stupeň LnK)

dům: nadzemní kůlové stavby s pětiřadou konstrukcí, trapézový tvar s orientací S-J – Žarovice, Těšetice, Mohelnice (vytvořen mohelnický typ); rozměry 20 x 5m, Bylany u Kutné Hory (40 x 9m)

pece s nízkou klenbou a předpecní jámou, většinou soustředěny mimo obytnou část sídliště stejně jako ohniště

Mohelnice (Tichý) – studna s dubovým roubením (1 x 1m, hloubka 5m), nálezy vědra, provazů… (LnK Ia) – dům mohelnického typu (10 domů): s přístřeškem před vchodem nebo se zdvojenými stěnami z návětrné strany; střední část stavby lemovaly žlaby (3-8m)

osídlení jeskyní: Výpustek u Křtin, Pekárna, Drátenická jeskyně, Švédův stůl

 

 

 

Pohřebiště:

kostrové ve skrčené poloze

hroby na sídlištích – Padochov, Žadovice, Vedrovice, Rybníky, Brno-Komín(tři dospělí a jedno dítě), Blučina (trojhrob + jedinec na zádech), Hluboké Mašůvky (nezhojená trepanace)

hlava posypána okrem (často)

Vedrovice (Ondruš) – jediná dvě pohřebiště mimo osadu (96 hrobů), hroby v řadách, žena těsně před porodem, jedinec s amputovanou rukou, jedinec s trepanovanou lebkou; milodary: spondylový šperk, šipky, kopytovité klíny, zrnotěrky…

Keramika:

kulovité a polokulovité nádoby zdobené důlky a rýhami, častá je notová značka, meandry, voluty, páska vyplněná vpichy

lahvovité tvary, putny, mísy na nožkách

jemná keramika z bahnitého těsta

Boskovštejn, Vedrovice – postavy dívající se do nádoby; Mohelnice – nádoby s „písmem“; modely kabelek…

Hmotná kultura:

mezolitické znaky – krčkovité vrtáčky

sekery a kopytovité klíny, dvojramenné a diskovité mlaty,

šídla, hroty, zuby, spondylové šparky…

 

Šárecké vlivy:

průnik z východních Čech

Nová Ves u Oslavan, Dolní Mašůvky, Velatice, Troubsko, Popůvky

Želiezovské vlivy:

průnik z východu (Slovensko)

výzdoba: trojice linií přerušená přesekem + malovaná červenou malbou

Veselí nad Moravou, Velehrad, Šakvice, Rakvice, Turold (jeskyně se stopami antropofagie), Mohelnice

Bukovohorské vlivy:

průnik z východního Pomoraví

Velatiny, Veselíčko, Kunovice, Vedrovice, Nová Ves u Oslavan

 

Literatura:

Steklá-Zápotocká: „Pohřební ritus v neolitu,“ AR.

Pavúk, J. 1979: „Genetické a chronologické vztahy lineárnej keramiky v strednom    Podunajsku.“

Pavúk, J. 1980: „Ältere Linearkeramik in der Slowakei.“

Pavúk, J. 1994: „Štúrovo. Ein Sidelungplatz der Kultur mit Linearkeramik un der Želiezovce-Gruppe.“

Tichý, R. 1960: „K nejstarší volutové keramice na Moravě.“

Tichý, R. 1962: „Osídlení s volutovou keramikou na Moravě.“

 


ČECHY

Periodizace:

J.A.Jíra rozpoznal starobylost áčkového ornamentu (I.stupeň), žlábky a spirály (II.stupeň), šárecký (III.stupeň)

Neustupný:

1.stupeň (hluboké mísy, mísy na nožce)

2.stupeň (áčkový horizont)

3.stupeň (notová výzdoba, linie pod okrajem, červená malba)

4.stupeň (nádoby s hrdlem, výzdoba žebříčky

5.stupeň (šárecký)

Soudský:

starší stupeň (áčkový ornament, rozeklané výčnělky, páska vyplněná vpichem)

střední stupeň (spirála)

mladší stupeň (šárecký)

I.Pavlů:

I a              v Čechách chybí

I b             hrubé tvary, mísy na nožce

I c                          áčkový ornament, plastická páska, rytá výzdoba spojující výčnělky,

tuhování

II a                        áčkový ornament, páska vyplněná vpichem, červené barvivo

II b                        východní Čechy (páska vyplněná vpichem a nota z Moravy)

SZ Čechy (páska vyplněná vpichem a plastická páska)

II c                        východní Čechy (notová výzdoba)

SZ Čechy (páska vyplněná vpichem)

III a                       východní Čechy (hustě řazené noty)

SZ Čechy (páska vyplněná vpichem)

III b                       východní Čechy (notová výzdoba nejmladší varianty)

SZ Čechy (páska vyplněná vpichem + motiv žebříčku)

IV a                       vpichy na linii s notovou značkou (starošárecký stupeň)

IV b                       východní Čechy (hustá notová výzdoba) – šárecký stupeň

SZ Čechy (linie s vpichy) – šárecký stupeň

 

SLOVENSKO

Osídlení:

severně od Dunaje (Hron, Žilina, Váh), vysoké polohy (Zvolen, Prievidza, Čachtice), severní Slovensko

Periodizace:

J.Pavúk rozdělil na starší a mladší LnK

Starší (starčevsko-križský horizont):

pronikání lidu s LnK od východu už v prekeramickém neolitu

žlábkování, ostré záseky, otisky nehtů a prstů (typické pro starčevsko-križský horizont), kanelování (vliv horizontu Vinča-Turdoš a KaranovoII, malování po výpalu

Mladší:

fáze I – tenkostěnná keramika, soudkovité nádoby (Velký Grob, Milanovce, Iža)

fáze II – amfory zdobené dvojicí rýh zakončených jamkami, barbotino (Děvín, Mlynárce)

fáze III – notové značky 3 – 4 pod sebou (Štúrovo, Bíňa, Šarovce)

 

 

Sídliště:

Štúrovo (Pavúk) – nejprobádanější sídliště, 30 domů LnK, stejná struktura jako u nás

Velký Grob – hrob v rámci sídliště

Pohřebiště:

Nitra (Pavúk) – 75 hrobů, antrop.rozbor od Jelínka, skrčená poloha na levém boku. Jen tři jedinci leželi na pravém

Mlynárce

Plastiky:

Čataj, Velký Grob, Blatná

 

Kultura s východoslovenskou lineární keramikou

 

Historie bádání:

česká expedice v 50.letech – HájekBarce 3

J.Lichardus se domníval, že Alföld je starší než Barca

Ferenc Tompa, J.Banner zavedli termín alföldská lineární keramika

Rozšíření:

východní Slovensko, východní Maďarsko, Transylvánie, část Chorvatska, Rumunska a Bulharska)

Periodizace:

S.Šiška:

starší stupeň (Barca 3, Kopčany) – v Maďarsku alföldská skupina

mladší stupeň – skupina Tiszadob, Raškovce, gemerský typ

Starší fáze:

povrch porézní, světle hnědá nebo černá barva, mísy na nožce, pohárovité tvary, hluboké mísy se čtvercovým ústím, malované výčnělky, přesekávaná páska, žlábky, rýhy, malování (černé – poprvé ve skupině Szalmar) souběžně s hloubenou výzdobou

štípaná industrie z obsidiánu

lokality Kolitz, Mahkay

Střední fáze:

od Zemplína po Šariš:

analogie k maďarské skupině Alföld a rumunské skupině Turdoš

výzdoba v podobě tenkých žlábků, smolný nátěr

Blažice

jihoslovenský kras:

gemerský typ LnK

jeskynní lokality (Ardovo)

mísy na nožce, lahvovité tvary s výrazným hrdlem, kroužky, spirály, malování, inkrustace

Mladší fáze:

rozpad jednotné LnK do několika skupin: typ Kapušany (Košická kotlina), Gemer, Šariš, Velké Raškovce

mísy na duté nožce, lalokovitá ústí, esovitě profilované misky, jemná vícenásobná linie (hrubé žlábky chybí)

Košice, Blažice, Trstené

 

Skupina Velké Raškovce

Ferenc Tompa

hluboké břichaté mísy, mísy se čtvercovým ústím, mísy s nožkou, černé malování v horizontálních nebo vertikálních liniích, vlnice, geometrická výzdoba

Kopčany, Raškovce

RAKOUSKO

 

Linning, Lenaisová, Ruttkayová, Mauer, Pittioni, Schtadler

Rozšíření:

podél hranic s Moravou (nejstarší fáze), podél Moravy, Podunají, Burgenland (klasická fáze)

Periodizace:

vornotenkopfkeramika: keramika podobná moravské, ale ovlivněna Maďarskem a Slovenskem, drcené střepy v keramickém těstu, mikrolity, vrtáky, lidské plastiky (Brunn, Sehträgen)

notenkopfkeramik: Schletz, Asparn, Franzhausen, Rutzing, Pulkau

šárecký stupeň: kontakty se želiezovskou skupinou a skupinou Szakalhát a bukovohorskou

Sídliště:

Schletz – opevnění z konce LnK, neckovitý příkop (H.Windel) – kostry žen a dětí v příkopu, studna s roubením s analogií v Mohelnici

Grosrusbach (Trnka) – příkop o šířce 4m; Haich – příkop s palisádou

dvorcový charakter, domy s příčkami (Brunn, Rosenburg)

osídleny i jeskyně

pohřby na sídlištích (Egenburg) – doklady antropofagie

Pohřebiště:

Kleinhadrsdorf – přes 60 hrobů, kostrový pohřební ritus, koncem LnK se objevuje i kremace

Rutzing

Keramika:

podobná českomoravské

plastika hlavně antropomorfní

 

POLSKO

 

Rozšíření:

Malopolsko, Horní tok Visly, Poznaňsko, povodí Odry, Horní i Dolní Slezsko

Periodizace:

stupeň Ia: nížinná sídliště i jeskyně (Gněchovice-Starý Zámek)

stupeň Ib: odpovídá áčkovému horizontu (Malopolsko)

stupeň II: notové značky kombinované s geometrickou výzdobou (jižní oblast), páska vyplněná vpichem a figurální výzdoba (západní oblast) – Krakow, Velké Petrovice, Němča (Wojčechanský)

stupeň III: rozpad na skupiny (šárecká v Dolním Slezsku, želiezovská v Malopolsku)

Sídliště:

Kunčická-Lecievičová

Olšanica – nejlépe prozkoumaná lokalita (Krug)

dvorcový systém s dvěma domy a přilehlými sídlištními objekty (Gněchovice, Wroclawice, Sambořec)

Hmotná kultura:

využívali jurský rohovce Krakovsko-čanstachovské jury (import až na Kujavy a Mohelnici)

v Malopolsku těžen čokoládový rohovec

obsidián z jihu Polska má původ na Zemplíně

 

 

 

MAĎARSKO

Potisí:

križská kultura, typ Mechtelek, satamrská skupina, alföldská LnK

Panonie:

starčevsko-križská LnK

 

NĚMECKO

Wandersleben – jediné birituální pohřebiště (300 hrobů)

 


Kultura s keramikou vypíchanou (VK)

 

Historie bádání

19.st. – VK označována jako žánský typ (Schneider)

Píč ji počítal mezi „kulturu skrčků“

Niederle a Buchtela řadí VK do mladého neolitu

L.Horáková-Jansová – výzkum v Praze-Bubenči (nejstarší VK, na Moravě chybí)

Zápotocký, Lička, Vokolek, Kazdová, Palliardi

Vznik

přímý vývoj z LnK: Palliardi zastává tento názor, ale pak ho mění (podle něj se z LnK vyvinula MMK); Červinka; Böhm (LnK ovlivnila vývoj VK na území Německa)

vliv cizího etnika: Schránil (kultura rössenská), Jansová (vývoj s LnK, ale největší přínos měl kontakt s cizím etnikem, později svůj názor poopravuje) = výzdoba šáreckého stupně se rozpadá do vypíchaného ornamentu, mladší LnK a starší VK má stejné nádoby – mohlo se jednat o stejné lidstvo

Periodizace:

Stocký ji rozdělil na dva stupně: starší s jordanovskými prvky a mladší s vlivy MMK

Marie Zápotocká:

I.fáze – přechod mezi LnK a VK, nástup malého dvojvpichu (Pražská kotlina)

II.fáze – převažuje šířka nad výškou, dva nebo čtyři pásy oválných dvojvpichů, které obíhají nádobu v podobě krokvice, pod okrajem je vodorovný vpich (Plotiště nad Labem, Uhřetice, Nová Ves u Oslavan)

III.fáze – hruškovitá nádoba, výduť ve spodní části, výška převažuje nad šířkou, vpich se zvětšuje a hrubne, různé výčnělky (většinou 4) – projevují se zásahy z MMK (Ivančice, Hodonice)

IV.fáze – pohárovité tvary, šikmé nebo svislé pásy ornamentu, záseky na okrajích, výčnělky zdvojené nebo ztrojené, často provrtané; osídlení hlavně v Čechách (na Moravě se objevuje MMK)

V.fáze – mizí ornamentace a zmenšuje se škála tvarů, převládá pohár s příměsí písku, plastická páska, výčnělky, birituální pohřebiště (jen Čechy)

Sídliště:

dlouhé domy, někde doložena palisáda (Pavlov)

osady na výšinách (Kouřim, Praha-Střešovice)

vlivy lengyelu – rondely v mladší VK (Bylany, Lochenice)

Pohřebiště:

birituální

Praha-Bubeneč (žárové z nejstaršího období) – Jansová

Miskovice u Byla, Plotiště nad Labem

Morava (jen ojedinělé hroby) – Těšetice, Lhánice, Blučina (Peškař, Stloukal) – hrob dítěte

Depoty kamenné industrie:

Bohušice, Sudice, Mšeno

Troubsko (kopytovité sekeromlaty, kopytovitá sekerka)

depot ŠI – Roztoky

 


Kultura s keramikou vypíchanou – Rakousko (Stichbandkeramik)

 

E.Lenais, Pottioni, Neugebauer

Rozšíření:

Horní Rakousko, Dolní Rakousko, zásah do Burgenlandu

intenzita osídlení je slabá

prokázán kontakt s Bavorskem (lokalita Haid – Oberpullendorfgruppe)

Periodizace:

I. nezastoupena

II. a II/III – dvojvpich (vliv Moravy – Velatice)

IVa. – několikanásobný vpich (vlivy MMK Ia), plytké mísy, výčnělky umístěné do kříže

Sídliště:

jižní svahy na sprašových půdách, domy lichoběžníkový půdorys

Frauenhofen – nejstarší hrotitý příkop tvaru elipsy (55 x 38m) – zřejmě jen kultovní význam, podle rozměrů jen symbolický

 

 

Kultura s vypíchanou keramikou – Polsko (Wstengova kuta)

Kopač

Rozšíření:

Slezsko (jen tady je čistá podoba VK), Kujavy, Pomoří

severovýchod Polska – kiřická VK

Sídliště:

trapézovitý tvar domů, pět řad kůlů, zmenšují se rozměry

Strachuw, Němča

velké lokality mají dvorcový charakter (společnost rozdrobena do skupin), kolem velkých sídlišť vznikají ještě satelitní sídliště bez domů, ale se zásobnicemi

Pohřebiště:

výlučně kostrová v lehce skrčené poloze

milodary v podobě keramiky, šperků a kostěné industrie (obsidián společně s želiezovskými střepy – doklady kontaktů)

 


Bukovohorská kultura

 

Bádání:

název zavedl podle Bukových hor L.Bella

Jan Eisner zkoumal Jasovské jeskyně a prosazoval název kultura Jasovská

Jan Lichardus – výzkum Domici a Čertovy diery

Rozšíření:

Maďarsko (východně od Tisy), Slovensko (krasové jeskyně,Lučenec, Zvolen, povodí Iplu)

importy na Moravu (Velatiny, Veselíčko, Nová Ves u Oslavan,  Želešice), na Slovensko (Košická kotlina, Zemplín, Spiš)

Periodizace (J.Lichardus):

Ardovo A: 2-3 linie na keramice, nelze rozlišit od LnK, analogie v jugoslávské skupině Vinča, povrch nekvalitní

Domica, Ardovo, Čertova diera, Košice

Ardovo A/B: předklasická fáze; rytá výzdoba (oblouk, trojúhelník, spirála), misky se čtvercovým ústím, polokulovité nádoby

Domica, Ardovo, Čertova diera, Michalovce

Ardovo B: kvalitní materiál, leštěný povrch, výzdoba i uvnitř nádob (oblouky, trojúhelníky, linie, hřebenování), inkrustace

Domica, Hnojné, Šaca

Ardovo C: rozpad jednotného stylu na lokální skupiny, zdoben téměř celý povrch, červená, žlutá inkrustace; průnik až na JZ Slovensko a Moravu (Velatiny)

Domica 4, Ardovo

Sídliště:

otevřená nebo v jeskyních (Slovenský kras) – hlavně v zimních měsících, domy malých rozměrů

Domica (Lichardus, Böhm) – dřevěné příbytky, posvátná chodba ke kultovním účelům (stopy nástěnných maleb), těžba hlíny na keramiku, osídleny prostory vzdálenější od vchodu

Pohřebiště:

Maďarsko – kostrové hroby ve skrčené poloze (stopy kanibalismu)

Slovensko – jen několik hrobů (Kopčany)

Keramika:

v zimních obdobích (technika nálepu)

nálezy kostěných hřebenů na výzdobu keramiky

kulovité a polokulovité nádoby, malování černou nebo červenou malbou, inkrustace (červená, žlutá, bílá), záseky, spirály, šachovnice, výzdoba v podobě písmene H (Šarovce)

KPI:

velice bohatá (zbraně, ozdoby, praktické nástroje…)

Kamenná industrie:

BI: sekery a klínky, sekeromlat ke kopání žlutky (Domica)

ŠI: škrabadla, vrtáky, převažují obsidiánové čepele (depoty)

 


 Skupina Szakalhát-Lebö

 

Banner, Trogmayer, Kalitz, Mahkay

následuje po alföldské, souběžná se želiezovskou

Rozšíření:

východní Slovensko, Dolní Potisí

Periodizace:

synchronizace s želiezovskou a bukovohorskou kulturou

přelom starého a středního neolitu

raný stupeň (geneze z alföldské LnK a vlivy kultury Vinča, což se projevuje spirálovou výzdobou)

střední stupeň

pozdní stupeň (přerod v potiskou kulturu)

Keramika:

polokulovité nádoby s válcovým hrdlem

spirála ze dvou linií nebo schodkovité uspořádání, kombinace rytí a vpichů (analogie ve skupině Vinča)

Pohřebiště:

skrčené hroby v rámci sídliště

 

 

 

Skupina Szamos

 

Rozšíření:

východní Slovensko, západní Ukrajina

Periodizace:

současná s předklasickou fází bukovohorské kultury (Ardovo A/B)

starý/střední neolit

Keramika:

časté antropomorfní tvary (obličej na nádobce, pohár v podobě lidské ruky)

 

 

 

 

Skupina Szilmec

 

název podle eponymní lokality - Szilmec (Tuciánová)

předchází kultuře potiské

střední neolit

Rozšíření:

povodí řeky Tisy (kryje se s potiskou kulturou)

východní Slovensko (Bukové Hory, jihoslovenský kras), Maďarsko

Lokality:

Ardovo, Domica, Miskolc (Šarovce – jen vlivy na jihozápadní Slovensko)

Keramika:

tenkostěnné, leštěné

hrncovité tvary, amfory s válcovým hrdlem

ploché zevnitř vytlačené výčnělky, rytá geometrická výzdoba

 


Kultura s moravskou malovanou keramikou (MMK)

 

keramika rázu znojemského nebo novosadského

Bádání:

J.Palliardi (Znojemsko) ji objevil v roce 1888 ve Znojmě-Nových sadech

F.Vildomec vytvořil přehled o keramice

Gottwald (Prostějovsko), Kalousek a Chleborád (Slavkovsko), Schirmeisen, Mikulášek (Brněnsko), Gross (Oslavansko, Ivančicko), Hrubý (Uherskohradišťsko), Pavelčík (Uherskobrodsko), J.Kozel, V.Ondruš, E.Kazdová, V.Podborský

Původ:

různé názory:

Novotný – vznik MMK na jihovýchodě mimo oblast legyelu (zřejmě platí, neboť MMK se u nás objevuje jako velmi vyspělá bez vazeb na LnK a VK)

Vznikla na substrátu VK, ale s vlivy z vyspělého lengyelu, který se vyvinul z želiezovské kultury

Rozšíření:

na Moravě jen periferie lengyelského kulturního komplexu

nejprve na jižní Moravě mezi Znojmem a Brnem (pronikání proti proudu Dunaje a přítoků), později se osídlení rozšiřuje (pronikání do východních a středních Čech)

Periodizace:

Jaroslav Palliardi na základě lokalit z Boskovštejna (WpZ 1914):

1.stupeň – červená a žlutá malba

2.stupeň – bílá malba

3.stupeň – nezdobená keramika

ČMMZ 1916:

Ia (Těšetice)

Ib (Jaroměřice)

IIa (Střelice-Sklep)

IIb (Štěpánovice)

IIc (Boskovštejn-Pisařovicovo pole nad rybníkem)

František Vildomec (OP 1928/9):

I1 (Střelice-Klobouček)

I2 (Střelice-Sklep – starší nálezy)

I3 (Jaroměřice nad Rokytnou)

II1 (Střelice-Sklep – mladší nálezy)

II2 (Štěpánovice)

II3 (Boskovštejn-Pisařovicovo pole nad rybníkem)

první stupeň zapadá do mladého nelitu, druhý už do raného eneolitu

Sídliště:

jižní svahy nad vodním zdrojem, později posun proti proudu i do méně výhodných poloh

I.stupeň – Jaroměřice, Jezeřany, Brno-Bystrc, Těšetice, Střelice

II.stupeň – osídlení i ostrožen (Oslavany, Hradisko u Kramolína, Rabštejn), osídlení severní Moravy a rozpad do lokálních skupin, Štěpánovice, Boskovštejn, Hluboké Mašůvky (Neustupný, příkop s palisádou)

sídlištní objekty:

hliníky, sila, žlaby, zbytky po palisádě, hrotité příkopy, domy menších rozměrů (2 x 3), tři řady kůlů se sedlovou střechou, zapuštěné do země i na úrovni terénu

Kramolín – nejasná palisáda, jinak neopevněné

sídliště II.stupně vznikají na nových místech – Hluboké Mašůvky

 

 

 

Pohřebiště:

birituální

žárové hroby zpracovala Humpolová (Vedrovice)

II.stupeň – hroby častější než v I.stupni, ale i nadále jsou jen ojedinělé – Jaroměřice (jamkový hrob), Džbánice (12 koster + špatně vypálené hliněné kuličky – kult geofagie; zpracoval Horňanský a Skutil v OP 1950), Sněhotice (2 lidi se psem), Brno-Královo Pole (část ženské kostry, prase bez hlavy, zajíc), Střelice (pohřeb na břiše), Rajhrad (5 koster přes sebe)

Nálezy lebek na sídlištích:

Lužice u Oslavan (Knies)

Střelice (Vildomec)

Dobšice (Kovárník)

Cezavy u Blučiny

Keramika:

Ia – malovaná žlutočervená výzdoba (zvlněná tělíska, pruhy, meandry a elipsy), rýsovaná výzdoba jemná, dvojité linie a jemná mřížka)

hřibovité tvary, šestiuché putny s hrotitými vzhůru otočenými uchy, mísa na duté nožce, zoomorfní pokličky, naběračky s krátkou tulejí, plastika střelického typu, výskyt obsidiánu

Ib – malování, rýsovaná výzdoba hrubne, ostřejší profilace, štíhlejší tvary, mísy na nožkách, poháry, naběračky s prodlouženou tulejí, plastika maloměřického typu (šikmé pahýly), mašůvecký i štěpánovický typ plastiky, výčnělky ve třech řadách, křišťál jako surovina (sklad v Jaroměřicích)

IIa – nepravá terra sigilata (Klobouky u Brna), kulovité a polokulovité výčnělky zvýrazňující profilaci nádoby, bílé malování (= bílý lengyel), poháry, váza se stopami bílé barvy a antropomorfní aplikací (Střelice), mašůvecká plastika

IIb – velké bochánkovité nebo ploché výčnělky, nepravá terra nigra (Střelice, Kramolín), plastika kramolínského typu, západní vlivy KNP

nejstarší keramika vícebarevná (polychromní), II.stupeň červená nebo bílá monochromie

Kamenná industrie:

BI – sekerky, sekeromlaty, kopytovité klíny

ŠI – škrabadla, vrtáky (rohovec Krumlovský les I a II, plazma, obsidián)

Plastika:

Podborský, 1985: „Těšetice-Kyjovice II, Figurální plastika lidu s moravskou malovanou keramikou.“

zcela nový fenomén, od konce druhého stupně úpadek

I a – střelický typ (pahýly kolmo k tělu)

I a/I b – maloměřický typ (pahýly šikmo nahoru)

I a/I b – mašůvecký typ (ruce volně před sebe)

I b/II a – štěpánovický typ (adorační gesto)

II b – kramolínský typ (hranatý tvar, torzovité)

častá zoomorfní plastika a zoomorfní aplikace na keramice

sedící sošky (Ia – IIb)

 


Lengyelsko-polgárský kulturní okruh

Polsko

skládá se z několika skupin

 

Malická skupina:

 

Rozšíření:

Krakowsko, Sandoměřsko, Kujavy, později na východní Slovensko (HvizdalVelké Čičariovce, Iškovce) a Ukrajinu

Periodizace:

podle Pavúka je jejím prvním stupněm Sambořecko-opatovská skupina (vlivy polgáru, červené elipsy a meandry na černém podkladu)

pokračováním malické skupiny je Modlnica (domy menších rozměrů, polozemnice a zemnice, osídlení v okolí Krakova)

z malické se též vyvinula řešůvská skupina (keramika zdobená trojúhelníky z důlků postavených na hrot)

ovlivnila KNP

Sídliště:

lichoběžníkové domy , osídleny jeskyně Krakovsko-čenstachovské jury

Malica, Zlota, Řešův

Keramika:

jednoduchý i dvojitý vpich, vypíchané meandry, nehtovité vrypy, rohatá ucha

 

Wicionže-Zlotniky

 

Rozšíření:

kolem Krakova, levý břeh Visly

Periodizace:

zánik vlivem KNP a KKK

kontakty se skupinou Bodrog-kerestur (měděné sekery s křížovým ostřím)

Sídliště:

Wicionže, Zlotniky, Krakov

Hmotná kultura:

měděný šperk, sekery s křížovým ostřím

 

Břežsko-kujavská skupina

 

Rozšíření:

mezi Odrou, Vislou a Vartou

Periodizace:

střední a mladý lengyel

Sídliště:

Břež-Kujavsky, Biskupin, Jankovo

lokality nad jezery, dům ve tvaru trapéz

Pohřebiště:

kostrová, rodová

Keramika:

vlivy jordanovské kultury – vaničky; vlivy bodrog-kerestur – lahvovité tvary

Hmotná kultura:

měděný šperk

 

Plešůvská skupina

 

skupina typická těžbou soli a jejím transportem až do Potisí a JV Slovenska (Bařic)

Sídliště:

Plešův, Leškovice

Keramika:

mísy na zvoncovitě profilované nožce, červená a bílá barva, solanky – nádoby se širokým ústím a zahroceným dnem

 

Gurovská skupina (Vojčechovský)

vyrůstá z VK a srůstá s KNP

 

Januvecká skupina (Romanov)

bílé a černé malování

 

Jordanovská kultura

podle pohřebiště Jordanów Slaski (Jažděvsky)

H.Seger

Periodizace:

vychází z lengyelu, ale je již eneolitická a je vystřídána KNP

Sídliště:

Kramolín, Luleč

Pohřebiště:

kostrová ve skrčené poloze, nálezy na sídlištích

málo žárových hrobů

Keramika:

jen v první fázi je malovaná, později už ne

rytá a žlábková výzdoba, brázděný vpich

džbány, dvojuché amfory, vaničky

Drnovice – největší soubor keramiky a ŠI

Hmotná kultura:

měděné spirálky, závěsky

 

 

Skupina Zařica

 

Lubesko-volyňská skupina


Potiská kultura

 

Rozšíření:

Zemplín (Výčapy-Opatovce, Zemplín), Maďarsko, dolní tok Tisy

příbuzná s LnK

Sídliště:

otevřená – Lúčky, Zemplín

domy menších rozměrů

Pohřebiště:

kostrový pohřební ritus

Keramika:

červený povrch, ryté meandry, pravoúhlé linie, kolečka rytá dutou kostí, bílá inkrustace

Czalog – ornamentace odvozená od textilních vzorů

antropomorfní nádoby, misky se čtvercovým ústím, nádoby na dutých nožkách

stojící nebo sedící venuše


Herpáyská kultura

 

Šiška

podle tellové lokality Herpay

Rozšíření:

východní Slovensko, Maďarsko

průnik až do Malopolska

Keramika:

téměř totožná s inventářem potiské kultury

amfory s válcovým hrdlem, rohaté výčnělky

 

 

 

 

Tiszapolgár-Czöhalom-Oborín (Východoslovenská malovaná keramika)

 

F.Tompa, Tuciánová, Hvizdal(zpracoval ojedinělé hroby a sídliště)

završení mladého neolitu a počátek eneolitu

Rozšíření:

východní Slovensko

Keramika:

bílé malování na červeném podkladě, výčnělky na okraji nebo na výduti

Oborín – plastika sedící ženy

 


Želiezovský typ

poprvé rozpoznal Mitscha Märheim

Rozšíření:

jihozápadní Slovensko, Hron, Žitava, Teplá, Spiš, Krakov, průnik až k Balatonu

Vznik:

LnK s bukovohorskými vlivy a z Maďarska s vlivy Szakalhát-Lebö nebo Vinča-Turdoš

Periodizace:

starší želiezovský typ lez synchronizovat s šáreckým stupněm a mladší želiezovský typ s vypíchanou keramikou

Pavúk:

raný stupeň – jamky, či seskupení jamek, oblouky zakončené jamkami, střídání matných a leštěných ploch, červená malba, výzdoba na vnitřní straně

Bajč, Štúrovo

klasický stupeň – okraj zatažený dovnitř, misky s přesekávaným okrajem, přeseky přes linie, ryté vlnovky s malbou (vlivy bukovohorské), antropomorfní a zoomorfní plastiky (Dvory nad Žitavou – mísa s hadem)

pozdní stupeň – esovitá profilace, dvojkónické nádoby, nezdobená keramika (Velký Grob, Výčapy-Opatovce)

 

Lužianská skupina

samostatné malování (typické pro začínající lengyel)

Sídliště:

otevřená, nížiny, domy podobné kultuře s LnK, ale mají zakulacené rohy – Dvory nad Žitavou, Hurbanovo

pohřby na sídlištích (Dvory nad Žitavou) – kostrové ve skrčené poloze

Hmotná kultura:

lichoběžníkové ploché sekerky, kopytovité klíny, srpové čepele, škrabadla

depot BI (Velký Grob)

zpracovávali obsidián, silicit typu čokoláda

spondylové šperky (Iža, Milanovce)


POZDNÍ LENGYEL

 

V závěrečná fázi legyelu (časný eneolit) došlo k rozpadu jednotné lnegyelské kultury na regionální skupiny

 

Skupina ludanická

západní Slovensko

definoval ji B.Novotný a periodizaci vytvořil Pavúk

starší (Výčapy-Opatovce)

střední (Branč u Nitry)

mladší (keramika s brázděným vpichem

Sídliště:

domy se třemi řadami kůlů a obvodovým žlabem (Nitra, Dzeravá Skala)

opevněné kůlové areály (Kuzma, Lichardus) – Svodín, Nitranský Hrádok

Pohřebiště:

jen ojedinělé hroby (Bajč)

 

 

Skupina Bisamberk-Oberpullendorf

dolní Rakousko

Ruttkay

Sídliště:

Stilfried, Pillen, Oberpullendorf, Unterpullendorf, Loreto

rovinná bez opevnění

Steibach – 17m délka domu, děleno příčkou (analogie ve Svodíně, Branči)

Unterladenberg – dům megaronového typu

Pohřebiště:

birituální

Somerheim – pohozená lebka v kultovním objektu s mědí

Keramika:

podobná jordanovské, příměs písku, tuhy a slídy, hloubená a kolkovaná výzdoba

Měď:

Stollhof – depot měděných seker, brýlovitých závěsků a zlatých kotoučků typu Stollhof

Bisamberk – tyglík se stopami mědi

 

Balatonská skupina

Panonie

 

Troubelická skupina

střední Morava

 

Hoštická skupina

Slezsko

 

Jordanovská kultura

Slezsko, Čechy, Morava…

vývoj přímo z MMK