Protoúnětická kultura na Moravě

 

Vznik

Protoúnětická kultura stojí na rozhraní dvou významných epoch. Vyvinula se již koncem pozdního eneolitu a stala se počáteční fází starobronzové kultury únětické. Protoúnětická kultura vznikla splynutím tradic epišňůrového okruhu a lidu se zvoncovými poháry za přispění vlivů z jihovýchodu.

Jaroslav Palliardi vytvořil koncem 19.století periodizaci celé únětické kultury a vyčlenil tři hlavní fáze, kdy první z nich představovala materiál protoúnětické kultury z pohřebiště v Těšeticích. (Vlastní ÚK je reprezentována pohřebištěm v Oblekovicích a pozdní ÚK pohřebištěm v Mikulově.)

Rozšíření

Osídlení protoúnětické kultury na Moravě se vztahuje převážně k oblastem jižně od Brna včetně Moravskokrumlovska, Znojemska, Mikulovska a Kyjovska. Celý sídlištní areál bohužel vytyčují pouze pohřebiště, neboť zatím neexistují žádné doklady sídlišť.

Pohřebiště

Pohřebiště tedy zaujímají hlavní zdroj všech informací, které o zmiňované kultuře máme k dispozici. Většinou se na nich nachází 20 až 30 hrobů, které jsou téměř výlučně kostrové. Ojedinělé žárové hroby se nacházely například v Bedřichovicích nebo Šardičkách.

Největším pohřebištěm na Moravě je Pavlov se 47 hroby (publikováno Peškou a Rakovským, 1990) a druhou největší nekropolí Moravská Nová Ves, kterou zkoumali S.Stuchlík a J.Stuchlíková. Známe také několik hromadných hrobů, i když jejich výskyt není příliš častý. Například v Jiříkovicích byl objeven trojhrob, v němž pohřbení leželi nad sebou. Z Moravské Nové Vsi známe další trojhrob.

Hrobová jáma

Skelet leží u protoúnětické kultury v prostorné hrobové jámě v mírně skrčené poloze na pravém boku s hlavou k jihu a obličejem obráceným k východu. V sídelní oblasti mezi protoúnětickou kulturou a kulturou Chlopice-Veselé se může vyskytnout také kostrový pohřeb na levém boku, což je čistě moravská záležitost a vysvětluje se vlivem z východu. Jedná se výhradně o ženské hroby.

Hrobový výbava není nijak bohatá a objevuje se v ní především praktická užitková keramika a jiné předměty. Typická výbava obsahuje 3 až 4 nádoby s potravou, nářadí a lukostřeleckou výbavu.

Většina pohřebišť zanikla již koncem pozdní doby kamenné a počátkem starší doby bronzové. Lid vlastní ÚK tedy většinou zakládal nekropole nové, ale je častým jevem, že se tyto pohřebiště vyskytují v těsné blízkosti těch protoúnětických. Například Jiříkovice, Opatovice u Rajhradu, Šlapanice…. Návaznost obou fází můžeme sledovat na lokalitách Moravská Nová Ves, Šardičky, Velké Pavlovice

Keramika

Protoúnětická keramika je vyráběna eneolitickýmzpůsobem výroby a její povrch je hrubozrnný a obsahuje různobarevná oka způsobena špatným výpalem. Vyskytují se převážně rozměrné masivní nádoby s tmavým povrchem. Nádoby jsou často nezdobené nebo se na nich může objevit rytá výzdoba v podobě svislých pásů. Z plastické výzdoby se na protoúnětické keramice můžou objevit pupíky, odvodové lišty nebo plastické podkovy.

Z keramických tvarů jsou nejčetnější hrnce a hrnky s baňatým až kulovitým tělem a úzkým hrdlem. Často se také nacházejí mísy s polokulovitým tělem nebo esovitou profilací. Typický pro protoúnětickou misku je žlábek pod okrajem, který je zpravidla přerušován slepými oušky nebo výčnělky. Vzácně se může vyskytnout mísa na prolamované nožce – tzv. nagyrévský typ. U džbánků dominuje především vakovitá profilace.

 

Kamenná industrie

Četným nálezovým materiálem v protoúnětických hrobech je také kamenná a kostěná industrie reprezentovaná především industrií štípanou. Z této oblasti se na pohřebištích nejčastěji nacházejí pazourkové šipky, které mohou mít trojúhelníkový nebo srdcovitý tvar. Další štípanou industrií jsou čepelky, škrabadla a nejrůznější úštěpy.

Z broušené industrie jsou typickým projevem protoúnětické kultury nátepní destičky, které sloužily jako ochrana zápěstí (tepny) před úderem tětivy při střelbě z luku. Mohou být ve dvojím provedení. Užší s dvěma otvory a širší s otvory čtyřmi.

KPI

Kostěná a parohová industrie je reprezentována především šídly a parohovými hroty. Typické jsou také ploténky z kančích klů, které zřejmě sloužily jako nožíky. Zvířecí zuby se používaly jako ozdoby a například v hrobě z Moravské Nové Vsi nacházel celý náhrdelník z provrtaných psích zubů. Jde zřejmě o vlivy epišňůrového okruhu.

Měděné předměty

Měděné předměty se u protoúnětické kultury vyskytují vzácně a většinou jde pouze o šperky. Z Jiříkovic například známe měděný nákrčník. Na jiných lokalitách se pak většinou nacházejí jen drobné vlasové ozdoby a zřídka se vyskytne také kroužek ze zlatého drátku – Moravská Nová Ves, Vyškov.

 

protoúnětické fáze se počátkem starší doby bronzové vyvinula kultura s bohatou materiální základnou a hustou sídlištní sítí, jejíž osídlení zasáhlo až na východ od řeky Moravy. Z evropského měřítka potom dosáhla rozšíření od středního Německa a Velkopolska až k Dunaji.