Průzkumy, výzkumy, praxe

Archeologická praxe je nezbytnou součástí života každého archeologa. I když převážná část vědecké práce spočívá ve vyhodnocování, srovnávání, zpracovávání a interpretaci nálezů, výzkumy či průzkumy slouží k tomu, aby se určitá fakta získala.
Průzkumy slouží jen k získání základních informací. Spíše nás vedou k určitému přehledu, co se na dané lokalitě nachází.

Letecká prospekce
Mezi rozvíjející se průzkumné obory jistě patří letecká prospekce, která nám díky půdním příznakům (na příklad různě vzrostlého obilí) napoví, co se skrývá pod vrstvou ornice.

Na tomto snímku vidíme obrysy římského pochodového tábora (Charvátksá Nová ves, okr.Břeclav):
Tábor
A na tomto snímku vidíme kruhové opevnění u Mušova - zatím nedatované:
opevnění

Na základě těchto zkušeností znojemských průzkumníků došlo k zavedení oboru letecké prospekce také v rámci Archeologického ústavu AV ČR v Brně (1985), v Praze (1992) a na dalších místech. Archeologické objekty následně ověřujeme geofyzikálními (geomagnetickými) metodami (RNDr. V. Hašek, DrSc., Geopek Brno, s. r. o.). Archeologické pracoviště a APP JMM navázalo, zvláště po r. 1989, pracovní kontakty jak s vlastními archeologickými institucemi, tak s ústavy a jednotlivci zabývajícími se leteckou archeologií v Belgii, Francii, Maďarsku, Německu, Polsku, ve Velké Británii a dalších evropských zemích.V rámci letecké archeologie bylo na Moravě dosaženo velmi povzbudivých výsledků. 20. 6. 1991 jsme objevili u zatopené vesnice Mušov, okr. Břeclav, první pochodové polní tábory římských legií na Moravě. Linie polních táborů římských legií na jižní Moravě (na řece Dyji: Charvátská Nová Ves, Jihlavě: Ivaň, Přibice a Svratce: Modřice) 80-90 km severně středodunajského limitu je hodnocena jako jeden z významných objevů 20. století. Dále rozšířil počet mladoneolitických kruhových příkopů, tzv. rondelů (např. Vedrovice, okr. Znojmo: 1983; Rašovice, okr. Vyškov: 1984) a rondeloidů ze starší doby bronzové (Vranovice, okr. Břeclav). Byly podchyceny a dokumentovány početné doklady hrobů a pohřebišť, celá řada půdorysů domů atd., a to dokonce až na Olomoucku a Přerovsku. Zejména počet pravěkých a raně historických sídlišť jde již do tisíců. Již v roce 1983 byla zjištěna rovněž ohrazená sídliště z počátku mladšího neolitu (lidi s lineární keramikou).V následujících letech byla vyhledávaná a dokumentována další pravěká (čtyřúhelné příkopové ohrazení Božice, okr. Znojmo; Mušov, okr. Břeclav; Vážany nad Litavou, okr. Vyškov) až historická opevnění. Pozoruhodná jsou mohylová pohřebiště a hroby s obvodovými (kruhovými, čtyřúhelníkovými) žlábky (Makovice, okr. Znojmo, Němčičky, okr. Brno-venkov; Pasohlávky, nebo Strachotín na Břeclavsku). Pracoviště archeologie a archeologické památkové péče se v r. 1997 účastnilo mezinárodního projektu letecké archeologie „Treasures of Our Common Past in Europe – History Written in the Earth“, Praha 9.-11. 10. 1997, dále Budapešť, Drážďany (1998) apod.


Povrchový sběr
Tato metoda průzkumu je přístupná všem zájemcům. Opravdu k tomu nepotřebujete nic jiného než dobré boty a určitý přehled o archeologických lokalitách. Snad na každém zoraném poli však můžete nalézt nějaký ten střípek, i když jeho stáří nemusí být zrovna úchvatné. Pokud byste však měli zájem o nálezy pravěké, je dobré si nejprve zjistit, v jaké poloze se příslušná lokalita nalézá. Jednodušší je to u hradisek, i když ta zase většinou nebývají pooraná.
Výjimku ale tvoří na příklad dvě významná hradiska na území Brna. Obřany a Staré zámky v Líšni. Přestože tam chodí sbírat střepy "celé Brno", stále ještě tam pár kousků jistojistě najdete.
Nálezy se po umytí (případně hned na lokalitě) datují a hned máte lepší přehled o tom, co se na místě nacházelo za osídlení. Pokud však dojde k nálezu něčeho neobvyklého či neznámého, doporučuji konzultaci s odborníkem - zvláště pokud jste objevili doposud neznámou lokalitu.


Sondy
Někdy se na dosud neprozkoumané lokalitě vykopu sondy. Obvykle se tak stává na základě spolupráce s georadarem, aby se nekopalo tam, kde by se s největší pravděpodobností nic nenašlo. Sondy se někdy používají před samotným systematickým výzkumem a někdy i bez následného výzkumu - zvláště jedná-li se o hradiska, valy, příkopy, mohyly....
archeologická sonda




Záchranný výzkum
Poslední dobou jde o nejrozšířenější typ výzkumu.
Pokud se nějaká firma či státní organizace chystá ke stavbě domu, dálnice apod. na území s archeologickou lokalitou, musí tam být před zahájením stavby proveden výzkum. Děje se tak obvykle v časově i prostorově stísněných podmínkách, s bagry za zády či uprostřed davů kolemjdoucích lidí někde na frekventovaných ulicích.

Jeden příklad za všechny:

Brankovice, okr.Vyškov 2004

placplac
Jak to vypadalo na place     

Na přelomu srpna a září roku 2004 proběhl záchranný archeologický výzkum v katastru obce Brankovice, na staveništi průmyslové zóny a rozšíření hlavní silnice. Při provádění stavebních prací byly odhaleny pozůstatky pravěkého osídlení, které byly dokumentovány pracovníky Ústavu archeologické památkové péče Brno s těmito předběžnými závěry:

Výhodná poloha na mírném návrší nad vodním tokem západně od obce byla v pravěku opakovaně vyhledávána pro zakládání osad. Nejstarší pozůstatky představují dvě zahloubené jámy z mladší doby kamenné (asi 6 tisíc let př. n. l.), nepochybně součást většího sídliště situovaného mimo prostor stavby. Dokumentovaná část obdélné zahloubené chaty z doby laténské (4. – 1. stol. př. n. l.) pak dokládá, že místo dále využili historičtí Keltové. Nechybí doklady osídlení germánského z období stěhování národů (4. – 5. stol. n. l.), opět v podobě zčásti do země zahloubené chaty. I když nebyla tato stavba zachycena celá, můžeme mluvit o poměrně rozsáhlé dřevěné konstrukci s obdélným půdorysem o rozměrech minimálně 5×4 m, v jejíž vodorovné podlaze se dochovaly četné drobné jamky nejspíše po původním vnitřním vybavení.

Nejvýraznější jsou pozůstatky vesnice starých Slovanů, zařaditelné předběžně do velkomoravského období (9. – 10. stol. n. l.). Vedle zahloubené chaty čtvercového půdorysu byly součástí osady i hluboké jámy hruškovitého průřezu, užívané jako sila pro uskladnění úrody. Do jedné z nich bylo po zániku její funkce vhozeno kompletní menší domácí zvíře, nalezena zde pak byla i kostra želvy s dobře dochovaným krunýřem. Z větších nepravidelných jam bylo získáno množství železných strusek dokládající, že zde muselo probíhat řemeslné zpracování tohoto kovu. Nejzajímavějším a zároveň krajně neobvyklým nálezem jsou pozůstatky čtyř lidských jedinců, uložené do zpola zaniklé jámy po již zmíněné chatě.
.kostry
Mrtví byli uloženi pietně, v natažené poloze na zádech, s orientací přibližně ve směru východ – západ. To odpovídá dobovému pohřebnímu ritu, současná pohřebiště však byla situována mimo obydlené osady a zesnulí zde byli ukládáni samostatně v obdélných hrobech, běžně se součástmi kroje, šperky či zbraněmi. Za pohřbem čtyř lidí přímo v osadě musíme hledat nejspíše nějakou náhlou, závažnou událost, která zabránila normálnímu pohřbu – ať už jde např. o epidemii či válečnou příhodu. Tato interpretace se ostatně jeví jako nejpravděpodobnější, neboť jeden z mrtvých měl pánevní kost prostřelenu železným hrotem šípu. Zjištění případných dalších stop zranění na kostech, stejně jako bližší určení pohlaví a věku zemřelých nebo možných příbuzenských vztahů bude možné po provedení odborného antropologického posudku.

Záchranným výzkumem se podařilo v Brankovicích zachytit část lokality s bohatou historií pravěkého a protohistorického osídlení, která byla dosud zcela neznámá.



Systematický výzkum
Jedná se o výzkum, který na určité lokalitě probíhá řadu let. Obvykle se jedná o významná místa se zajímavými nebo četnými nálezy. Já mohu poreferovat především o univerzitních výzkumech, kterých jsem se účastnila v rámci povinné školní praxe.
Takový výzkum probíhá na příklad na lokalitách Těšetice (okr.Znojmo) nebo Pohansko (okr.Břeclav). Studenti se zde učí práci v terénu, seznamují se s archeologickými objekty, učí se je zakreslovat i zaměřovat, samozřejmě také "vybírat" či preparovat.

Tesetice
Těšetice

Jak takový den na výzkumu vypadá?


Milí případní zájemci, hodlám vám tady stručně nastínit pracovní den na nějaké té archeologické výzkumné stanici. Koneckonců pro přijetí k tomuto oboru je žádoucí, abyste před začátkem studia získali nějaké zkušenosti z terénu, a tak jistě uvítáte, když budete vědět, do čeho jdete.

Budíček je obvykle v časných ranních hodinách, na příklad v 6:00, pak půl hodinka na snídani a nějakou rychlou návštěvu koupelny. Vzhledem k počtu praktikantů a počtu umyvadel, doporučuji přivstat si před budíčkem a pak se v klidu nasnídat, zatímco před zrcadly nastává kartáčková bitva o kousek volného místa  a kapku vody.
V 6:30 je nutné vyzvednout v nějakém kumbálku nářadí a společně se svými dvěma kolegy (např. v Těšeticích jsme kopali zhruba po třech) vyrazit na plac. Jistě se vám budou hodit kolečka, rýč, lopata a malá motyčka (pokud možno taková, aby násada nevypadávala a čepel byla aspoň trošičku rovná). O vhodné nářadí bývá boj, takže buďte rychlí, jinak se se špatným nářadím zbytečně nadřete.
Skupinka praktikantů se přesune k určenému objektu (pokud je už po skrývce) - to podle charakteru lokality, nebo se může pustit do postupného skrývání plochy.
Objekt je obvykle tmavší skvrna na světlejším podloží.
Sádlištní jáma
Na obrázku vidíme sídlištní objekt se zbytky keramické nádoby. Pokud se po skrývce ukáže podobná situace, je dobré zvolit si profil takové jámy s určitou orientací (např. S-J) a část objektu "vybrat". Začínáme rýčem a dbáme na to, aby byl profil rovný a dobře viditelný.
Profil
Potom je nutné profil zakreslit, někdy se dokonce vyfotí. Nálezy z objektu jsou vloženy do sáčků a uskladněny. Potom se "vybere" i druhá část objektu a opět se celá situace zaznamená na milimetrové papíry.
Nákres
Toť tedy o práci. Samozřejmě že se na place může objevit kdejaká zajímavost, zvláštní nálezová situace či doklady nečekaných kultur.
Jakmile však skončí pracovní doba, doporučuji pospíšit si do umýváren, neb teplé vody je vždycky všude nedostatek. Jakmile se jí však dočkáte a spláchnete ze sebe prach, ošetříte možná zranění, která se vám na place přihodila (zvláště popáleniny od neúprosných slunečních paprsků), obvykle se houfně vyráží do nejbližší vesnice či městečka. Tam se nejprve hledá obchod. Samozřejmě že na vesnicích bývá otevřený jen tu a tam a zpravidla velmi krátce, takže to bývá přímo sprint, aby se to do zavíracích hodin stihlo. S nějakou příjemnou hospůdkou to bývá jednodušší. "Praktikanti z vykopávek" bývají v místních lokálech (kde bez archeologů posedává pár štamgastů) vítáni s otevřenou náručí a otevírací doba je jim dost často přizpůsobena. Podotýkám, že se mnohdy stává i to, že někteří otrlí praktikanti se na základnu vrací až ráno za svítání a míří si to rovnou na plac. Takové chování ale patří mezi hrubé porušení kázně na výzkumu.
Tady je kratinká ukázka ze studentské tvorby praktikantů v Těšeticích. Bohužel bylo nutné některé pasáže "básně" vymazat :-) Také jména jsou pozměněna.
Pohansko
Na obrázku je fotografie archeologické základny na Pohansku u Břeclavi (před vypuknutím pasování - viz. připravené bečky). V takových budovách se nachází mimo koupelen a toalet, laboratoř, jídelna, kuchyňka a sklad. Ubytování praktikantů se pak nachází v tomto případě poblíž - v jednotlivých unimobuňkách či maringotkách. Nebývá však výjimkou využívat přístřeší vlastního stanu.

















































Báseň - Obrázky z Těšetic

V Těšeticích, tam je sranda,

kope nás tu celá banda.

Profily jsou všechny křivý,

začišťujem jako diví.

Chvíli zima, chvíli hic,

nebaví nás dělat nic.

S kozou se tu nesmí stýkat

a králíků nedotýkat.

Kohout blbec řádí v pět,

zakroutím mu krkem hned.

Koza má svůj shnilý chlívek

hnedka vedle WC dívek.

Záchody jsou plné much,

trápí nás tam stálý puch.

Hajzlpapír stále není,

lopuch zbývá na utření.

Teplé vody nedostatek

způsobuje u sprch zmatek.

K jídlu máme děsný šlichty,

hážeme z nich strašný ksichty.

--------------------------------

Citům se tu dobře daří,

zvláště když se večer paří.

Alena  tu nonstop řádí,

nejen naše hochy svádí.

--------------------------------

Večer jdeme do hospody,

nemůžem pak vyjít schody.

Táťa přes den celý shnilý,

s borovičkou večer šílí.

Jo – borovička, ta tu vládla,

kvůli ní pak hlava padla.

Byl tu chlapík z SRN,

z výzkumu byl otřesen.

--------------------------

Darrin – to je děvče z Vídně,

usmívá se na nás vlídně.

S Pápelou pak byla dřina,

geoška hold není psina.

Bylo nás tam ještě víc,

o těch však už radši nic,

povídat dál nebudem

nebo přijdem na buben.














Pojmy

Skrývka - označuje činnost, kdy je většinou pomocí nějaké výkonnější techniky odebrána povrchová ornice a je tak odkryto podloží, do něhož jsou zahloubeny archeologické objekty


Objekt - archeologický objekt je objekt sídlištního nebo sídelního charakteru, jehož původci jsou naši předci. Může jít o pozůstatky kůlových jamek, jam zásobnicového typu, o zbytky pecí, ale také o doklady příkopů, hradeb a samozřejmě také hrobů.


Plac - místo výzkumu, skrytá plocha


Preparování - je obvykle jemnější vybírání nalezeného objektu pomocí špachtliček a štětečků. Je to pomalý a zdlouhavý postup, který vyžaduje trpělivost a zručnost. Obvykle preparujeme hroby nebo objekty s celistvými nálezy, např. větší kusy keramiky či celé nádoby, kovové předměty. Při preparování se odebere od nálezu hlína, ale samotný nález zůstává v objektu, aby mohl být zakreslen na svém původním místě.


Profil - termín označující řez zkoumaným objektem. Musí být veden tak, aby bylo možno zjistit tvar objektu.


Vybírání objekt - znamená odstraňovat ze zkoumaného místa vrstvy kulturní hlíny, kterou je objekt vyplněn. Zpravidla se v ní nacházejí kousky keramiky, kosti, kameny... Záleží samozřejmě na charakteru zkoumaného objektu