Osmnácté sympozium o starší době bronzové v českých zemích a na Slovensku, Opava         15.-17.10.2003

 

 

Dr. Miroslav Šmíd: Epišňůrové pohřebiště ve Slatinicích na Olomoucku

-         20 sídlištních objektů, 22 hrobů (pohřebiště zachyceno nejspíš celé), kůlová stavba z doby římské, latén

-         hroby situovány po obvodě oválu (uvnitř se nenašla žádná výjimečná situace ani „kultovní“ objekt, jen stavba, která není datovaná)

-         hroby:

-         muži na pravém boku, ženy na levém, žádné rozdíly ve velikostech hrobů

-         zajímavý dvojhrob (dospělý + dítě; dítě mělo na prstu otisk bronz.prstenu)

-         zhojená zranění, málo zubních kazů, zbytky masité potravy v mísách, hrnky, amfory… perleťové korálky

 

 

M.Dočkalová: Antropologické sdělení o pohřebišti nitranské kultury ze Slatinic

-         16 dospělých, 6 nedospělých

-         ženy (22,7%, 155cm), muži (55%, 166cm), děti (27,3%)

-         dolichokrání (antropologické jevy poukazují na epišňůrový původ ?)

-         muži umírali mezi 20-40lety, ženy mezi 14-29 a 30-40 lety

-         prof.S.Stuchlík nesouhlasí se zařazením do nitranské skupiny – keramický materiál je únětický, i když korálky jsou nitranské

-         doc.J.Bátora poukazuje na zdravější nitranskou populaci, namísto únětické (Slovensko), u nás však neprokázáno – málo hrobových celků

-         dr.I.Pleinerová – těžko rozlišitelné únětické a nitranské hroby (Hostivice, Pavlov) – někdy se kostra přenášela a ukládala do nové hrobové jámy v anatomickém pořádku

 

 

Doc.Jozef Bátora: Problematika pohrebiska zo staršej doby bronzovejMýtnej Novej Vsi

-         jedinci leželi v různých polohách; dokonce i na břiše, hroby často vykradené, nádoby (čtyřuchá mísa) se nacházely u pánve (blízké k protoúnětické kultuře), asi 100 pohřbů dětí (ojedinělé!)

-         keramika (až 100 nádob) – důkaz o tom, že nitranská skupina není akeramická!

-         Hroby:

-         jižně od Nitry – nálezy hovězích žeber v hrobech, nález bronzových kruhů za lebkou (snad ozdoba účesu?)

-         hrob ÚK – orientace jako muž, ale je to prokazatelně žena (měla bronzovou čelenku našitou na kůži?)

-         hroby na okraji pohřebiště jsou odlišné (špatně zachované, ve zvláštních polohách, více jedinců v hrobě…)

 

 

 

 

 

 

 

 

Dr.J.Veljačik: Pohrebisko únětickej kultury v Rumanovej ve svetlůe výsledkov antropologickej analýzy

-         hrobová jáma:

-         stupňovité odsazení dna, značná velikost, šachty pro zloděje (ve spodní části rozšířeny a kostra rozházená), zbytky vnitřní výdřevy

-         skelety jsou často v sekundární poloze (ale v anatomickém pořádku), orientace V-Z

-         zbytky organického materiálu – hrob 41 vystlán zřejmě trávou (zbytky travních semen)

-         muži (35-40let; 166cm), ženy (30-35let;158cm a byly dost robustní)

-         diskuse o tom, zda bylo vykrádání kultovní nebo ne!

-         jde o rychlost vykradení hrobů. Zda se dala šachta vykopat přes noc (Podborský) nebo ne.

-         o rituálním důvodu svědčí to, že v hrobech někdy zůstaly zlaté šperky (J.Vladár) a někdy chybí jen lebka! Ale lebka se někdy nachází v zásypu hrobové jámy…!

-         vykradené nitranské hroby v Jelšovcích obsahují dýku!

 

 

Ondrej Ožďáni: Keramické depoty v hatvanské kultuře

-         expanze hatvanské kultury na JZ Slovensko z Maďarska (Salka I, II; Šahy…)

-         Dolné Turovce

-         náhodný nález amfory a misky; uvnitř amfory byly kosti a popel, miska ležela dnem vzhůru na amfoře) – mohlo jít o hrob?

-         opodál je hradisko hatvanské kultury

-         Kamenica nad Hronom (BA1-2)

-         pochází z výkopů hrobaře, těžko říct, zda to všechno patří k sobě

-         amfora s otisky textilií, vázička s plastickými výčnělky na maximální výduti, různé rýžky, W, všechno bylo inkrustované

-         nález se hlásí ke skupině tokodské (vliv hatvanské a tiszapolgárské kultury)

 

 

Dr.Jaroslav Peška: Sídelní areál ze starší doby bronzové v Olomouci-Slavoníně

-         poklasická fáze ÚK, sídliště a pohřebiště

-         v sídlištních jamách jsou kostry (dvě dětské kostry ve skrčené poloze bez milodarů, měly jen osobní šperk - spirálka)

-         sídliště a pohřebiště se navzájem respektuje (proč se tedy na sídlišti našly další kostry?)

 

-         Středodunajská mohylová kultura (BB1) – dva hroby (muž bez lebky se sekeromlatem s kotoučovým týlem; žena s jehlicí typu Wezleisdorf, zlatá výbava, zranění na lebce)

 

-         hrob 66 – sekundárnní uložení (rozházené) – má opálené obratle a dá se těžko datovat!

-         na sídlišti jsou žlabové domy z BB1 (poprvé se objevuje hodně domů ze SDMK, což je evropsky významné), domy s přístavky (přístavky by ale měly být rovnoběžné s domem – Pleinerová)

-         kůlová jamka a v ní neporušená žárem deformovaná keramika (Zřejmě ji po požáru smetli do kůlových jam a postavili nový dům?)

 


Mgr.Klára Šabatová: Keramika z objektů mohylové kultury v Přáslavicích a její mikropetrografické rozbory

-         sídliště a pohřebiště (hlavně mladší doba bronzová – BC2, ale i střední)

-         dle ostřiva vyděleno několik keramických tříd

 

O.Chvojka, J.Michálek: Výzkum sídliště v Radčicích (SDMK)

-         pohřebiště v jižních Čechách:

-         100 mohylových lokalit, kamenné pláště, kamenné věnce, výška mohyl 0,2-5m (u Milevska jsou větší)

-         převažují žárové hroby (problém je ale v tom, že kostrové se v J Čechách nedochovají)

-         sídliště v jižních Čechách:

-         Písecko, Protivínsko (Písek, Křetěno, Roudné…)

-         na mírných svazích i v nivních polohách

-         jediný keramický depo – Pacíkov u Březnice

-         pohřebiště na sebe navazují, zatímco na sídlištích je znatelný zánikový přelomový horizont BA2/BB1

Radčice:

-         3-4 sídliště SDMK

-         kolem sídliště I je lineární příkop, v severní části široký 3-4m a má šikmé stěny a rovné dno, zatímco v jižní části je široký 6m a jde o špicgraben (nálezy z příkopu: keramický tvar s výlevkou, cedník, mísa typu Bacíkov, kamenné tvary připomínající neolit!)

-         zvláštní nálezy v příkopu: ploché destičky připomínající chlebové idoly, ale mají výzdobu (čtyři přeškrtnuté rýhy), někde je zespodu žlábek, kolo s provrtem a vpichy (analogie v Přáslavicích a Březně, ale není to pžesné)

 

Doc.Miloš Čižmář: Příspěvek k starobronzovým fortifikacím na Moravě

-         16 únětických výšinných sídlišť na Moravě, 14 VěK) – doklady opevnění asi na 26 lokalitách

-         Věteřov-Babí lom

-         val příkop o průměru 100m

-         sběrem zjištěna ÚK

-         Prasklice

-         nálezy bronzů (jehlice, triangulární dýčky, závěsek typický pro karpatskou kotlinu) – nálezy pana Černého

-         klasická fáze ÚK a PP (jehlice t.Waldsdorf)

-         Čejč

-         snad ÚK (dle dr.Salaše to není průkazné)

-         poblíž je ostrožna HK

-         v Čechách letecká prospekce vázne (jen dvě lokality – Klučov, Homolka)

 

 

Mgr.Milan Kuchařík: Věteřovské osídlení střední Moravy

-         vlivy SPIK na střední Moravě (snad i importy?)

-         absence osídlení levého břehu řeky Moravy!

 

 

 

 

 

Dr.L.Olexa: Výsledky výskumu pohrebiska otomanskej kultury v Nižnej Myšli

-         767 hrobů (není prozkoumané celé, sesunul se svah), zánik v BB1/2

-         bohaté nálezy (jantar, nálezy nášivek z kančích klů – pancíř?, časté bronzy)

-         30% hrobů vykradených, řadové pohřebiště, pohřbívání v rakvích

-         fyzicky vyspělá populace

-         hroby:

-         náramky nošené na levé ruce (muži), korálky, doklady vampýrismu…(nohy svázané v kotnících

-         obětní jáma nebo „vražda“ – čtyři ženy (19-24let), ani jedna z nich nikdy nerodila, položené na břiše, pyraumos, obilí, dětská lebka

 

 

Prof.Jozef Vladár, doc.Jozef Bátora: Pohřebiště Nitra-Čermáň

-         mnoho pohřebišť nitranské skupiny kolem řeky Nitry (i na jejím levém břehu, což je zvláštní, neboť tam není osídlení)

-         hroby:

-         muži na pravém, ženy na levém boku, častá žabí poloha (doložena už u východoslovenských mohyl)

-         hrob 69 – bohatý, kování z opasku (měděné trubičky)

-         hrob 59 – měděný terčík typický pro mieržanovickou k.)

-         hrob 52 – vlivy ŠK a Kosihy-Čaka

-         doklad zhojené trepanace lebky

 

Doc.Václav Furmánek: Meč typu Apa

-         litá rukojeť v týlu s otvorem

-         čepel a rukojeť jsou zvlášť a čepel je nesymetrická vzhledem k rukojeti (odlité v dvojdílném kadlubu) – všechno je křivé, snad to nebylo dokončeno

-         na meči nápis, že byl nalezen v Toplu v 19.st. – měl hnědou barvu (byl ve vodě)

-         patří otomanské kultuře

 

Dr.Zoja Benkovsky-Pivovarová: K náplní stupňov A2spät, A2c, A3 s MD I

-         o rozdělení stupně BA2

-         jemné členění je na obtíž, potřeba hrubšího členění  (dr.Moucha) – jen stupně BA1 a BA2