WOGASTISBURG

Sámo byl francký kupec, jak dokládají úzké kontakty mezi Franky a Slovany, které vznikaly v bezprostředním sousedství obou zemí.

Umístění Wogastisburgu je sporné!

Dříve se lokalizoval do Čech, Na Moravu nebo na Slovensko. Ernst Schwarz (1960) lokalizoval W. na lokalitu Burgberg u Kadova (u Chebu).

 

Za Dagoberta I. mělo francké vojsko spadeno na slovanská centra, která se nacházela též v sídelní oblasti mohanských a regnických Lužických Srbů. Při útoku na W. použilo francké vojsko cestu přes Mohan (= domnělá Sámova obchodní trasa). Proto se lokalizace W. objevuje v severovýchodním Bavorsku (do hornofrancké oblasti).

Tyto domněnky jsou založeny na jazykově historických úvahách (jazykovědec Joseph Schütz, archeolog Brachmann).

Lokalizace: Staffelberg (přes intenzivní archeologický výzkum žádné slovanské nálezy, takže dost nepravděpodobné). V okolí se však připomínají slovanské názvy obcí. Z roku 1017/1150 je jmenovaná obec Wugastesrode v blízkosti Banzer Berges (dnešní Roth bei Zapfendorf, okres Bamberk). Z této oblasti (Banzer Berges) pochází nálezy slovanské keramiky a přímo na lokalitě Banzer Berges se vyskytují raně středověké valy.

Také název Banzer Berges je podle některých úvah (Kunstmann) odvozen od slovanského označení cesta nebo silnice („banz“). Podle Kunstmanna bylo totiž okolí B.B. (Banzgaus) křižovatkou obchodních cest ze severu na jih a ze západu na východ.

Politické a hospodářské události kolem roku 631 dokládají zvýšený zájem franské zahraniční politiky do oblasti severovýchodního Bavorska (horního Pomohaní) – karolínská mise, Diedenhofenerská kapitula (obě měly jistou souvislost s obchodem).


Kde ležel WOGASTISBURG?

 

První zmínky o Sámovi, franckém kupci, který přišel do země Winidů neboli Venédů ve čtyřicátém roku vlády Chlothara II. tedy v letech 623/4, nacházíme v kronice tzv. Fredegara. Podle této kroniky se Sámo aktivně zapojil do odboje proti utlačovatelům – tedy Avarům a po několika vítězstvích nad nimi se stal králem Slovanů.

 

Roku 631 byla však přepadena jakási skupina franckých obchodníků Slovany a král Dagobert vyslal k Sámovi posla Sicharia, který trval na náhradě. Podle Fredegara, který tuto situaci popisoval jen asi s třicetiletým zpožděním, choval se vyslanec Sicharius neuváženě a dokonce začal Sámovi vyhrožovat. Byl proto ode dvora vyhnán!

 

Zdá se, že šlo z francké strany o vykonstruovaný střet zájmů, který potom vyústil ve skutečnou bitvu. Franská vojska za pomoci Alamanů, Bavorů a Langobardů zahájila útok proti Sámově říši a nejmohutnější nápor vedl sám král Dagobert.

 

Podle Feredegara (IV/68) došlo k hlavnímu střetu u hradiska jménem Wogastisburg. Bohužel se v žádném ze zatím dostupných pramenů neobjevila žádná zmínka, která by mohla doložit přesnou ani přibližnou polohu tohoto místa.

 

Existuje však několik důvodů, proč bychom se mohli domnívat, že Wogastisburg ležel v severovýchodním Bavorsku – tedy v oblasti horního Pomohaní.

 

Za vlády franckého krále Dagoberta I. se často obracel zájem francké zahraniční politiky do oblasti horního Pomohaní. Tímto směrem byla vyslána Karolínská mise a byla tu též založena Diedenhofenerská kapitula. Karolínská mise i výše zmíněná kapitula souvisela souvisely s obchodními záležitostmi.

 

Dá se tedy předpokládat, že zájem francké zahraniční politiky se obracel do horního Pomohaní právě proto, že se v těchto místech nacházelo husté osídlení, které bylo v té době jistě slovanské. To dokládají početné nálezy slovanské keramiky.

 

Roku 631 se potom francké vojsko vydalo právě tímto směrem. Dagobert použil cestu přes řeku Mohan. Tato cesta měla být domnívanou obchodní stezkou, po níž chodil francký kupec Sámo v dobách, kdy zprostředkovával obchodní styky mezi Franckou říší a Slovany.

 

Umístění těchto událostí do severovýchodního Bavorska podporují také jazykovědné výzkumy, kterými se v 60.až 90.letech zabýval Joseph Schütz a archeolog Brachmann.

 

Joseph Schütz se podrobně zabýval problematikou vlastních jmen v severovýchodním Bavorsku a rozpracoval ji v několika svých pracích. Například v práci z roku 1968 – Ortsanamentypen und slawische Siedlungszeit in Nordostbayern. 28 (Erlangen). Nebo v práci z roku 1988 – Die frankischen Namen aufgast. Jahrbuch für fränkische Landesforschung 48 (Erlangen). Joseph Schütz si povšiml častých názvů, které jsou slovanské nebo od slovanského jazyka odvozené.

To je další důvod, proč se domnívat, že horní Pomohaní bylo osídleno slovanským etnikem.

 

 

Lokalizace samotného Wogastisburgu je však poměrně složitější.

V místech, kde se nalézá velké množství obcí se slovanskými názvy, se nachází lokalita Staffelberg u Staffelsteinu, který byl za Wogastisburg někdy považován. Přes intenzivní archeologický výzkum však dosud nebyly objeveny žádné nálezy, které by slovanské osídlení právě na Staffelbergu potvrdily. Bližší informace o této lokalitě lze nalézt ve statích F.Franka z roku 1911, Grünwalda z roku 1958 a dalších autorů.

 

Z let 1017 – 1150 je však doložena zmínka o obci zvané Wugastesrode – někdy také uváděné pod jménem Wogastesrode – v blízkosti Banzer Berges. Za středověký Wugastesrode je považován dnešní Roth bei Zapfendorf v okresu Bamberk.

 

Do popředí v diskusích ohledně umístění Wogastisburgu se tedy dostává okolí Banzer Berges. Toto místo už může napovědět mnohem více.

 

V jeho okolí se nachází velké množství slovanské keramiky a ještě zajímavější je, že přímo na lokalitě Banzer Berges se odkryly raně středověké valy.

 

Také Heinrich Kunstmann se zabýval touto lokalitou a provedl jazykovědný rozbor názvu. Toto téma zpracoval ve svých pracích z let 1979 a 1981 Was besagt der Name Samo, und wo liegt Wogastisburg. Die Welt der Slaven. a hlavně v Der oberfränkische Ortsname Banz. Halbjahresschrift für Slavistik 26, München.

 

Zabývá se názvem „banz“, který by měl nést slovanské označení pro silnici nebo cestu. Je historicky doloženo, že právě u Banzer Beges se křižovaly obchodní cesty, které vedly ze severu na jih a hlavně ona mohanská cesta, po níž kráčelo ono francké vojsko vedené Dagobertem roku 631.

 

Je tedy pravděpodobné, že ke zmiňovanému střetu došlo někde na západním okraji Sámovy říše. Otázkou ale zůstává, kde přesně se nacházela tato první říše západních Slovanů. Vzhledem k tomu, že se do ní podle Fredegarových zpráv začleňovalo též území osídlené Lužickými Srbi v čele s knížetem Dervanem, dá se předpokládat, že se Sámova říše rozkládala kdesi v Čechách, ale její západní okraj zasahoval poměrně daleko na bavorské území. Vždyť i sídelní území Durynků se stalo součástí Sámovy říše.

 

Pokud tedy Frankové útočili mohanskou cestou ze západu je nejpravděpodobnější, že se jim do cesty postavili Slované nejzápadnější a nedovolili pustošit celou Sámovu říši.

 

Přímé doklady o lokalizaci Wogastisburgu ať už v severovýchodním Bavorsku nebo kdekoli jinde však stále scházejí.